Ústavní soud rozhodl bez veřejného jednání a stížnost označil za zjevně neopodstatněnou. ČTK to zjistila z databáze usnesení.
Barnatová ve stížnosti mimo jiné tvrdila, že v její kauze šlo o nepřípustnou policejní provokaci. Policisté totiž nesmějí podněcovat k trestným činům, které by lidé jinak nespáchali. To ale podle ÚS není případ Barnatové. Vyšetřovatelé ji podezřívali z úplatkářství už předtím a svým dalším postupem podezření jen potvrdili. Policisté Barnatovou sledovali a odposlouchávali.
„Jestliže existují nepřímé důkazy, že určitá osoba bere úplatky, je vytvoření takovéto situace pouhým opatřením přímého důkazu, nikoliv provokací. U pachatele, který se podle všeho již několika útoků trestného činu dopustil, nejde ze strany policie o jednání odporující Listině (základních práv a svobod),“ stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Ivanou Janů.
Soudy Barnatové uložily dvouleté vězení s tříletým odkladem, pokutu 50.000 korun a zákaz činnosti v posudkovém lékařství. Policie vinila lékařku z toho, že v roce 2008 pomohla jedné ženě k prodloužení plného invalidního důchodu. Za to přijala obraz, jehož prodejní cena v galerii činila 6500 korun.
Barnatová před soudem vinu opakovaně odmítala a hájila se tím, že si obraz z galerie odnesla pouze na zkoušku a měla v úmyslu jej zaplatit. V dalších dvou případech si prý Barnatová za pomoc k prodloužení invalidního důchodu nechala slíbit odměnu.
Případem se loni zabýval také Nejvyšší soud, který tehdy mimo jiné potvrdil, že posudkový lékař je svým způsobem veřejný činitel. Barnatová v dovolání nejdůrazněji zpochybňovala právě tvrzení, že se činu dopustila jako veřejná činitelka. Tento fakt jí totiž přitížil.