Většinu úhrad totiž snížila, přestože náklady na provoz rostou.
Ústavní soud se návrhem zabýval od března. V jeho kompetenci je zrušení vyhlášky, případně jejích částí, a to s okamžitou nebo odloženou platností. Stejně tak ale může návrh zamítnout. Soudcem zpravodajem je Jiří Nykodým.
Vyhláška v podstatě stanovuje, kolik mají pojišťovny nemocnicím a lékařům za péči platit, pokud se jim nepodaří dohodnout jinak. Nerovnost vyhlášky vidí senátoři například v tom, že při překročení množství péče daného smlouvou zaplatí pojišťovny lékařům jen část peněz. Nelíbí se jim ani to, že různí poskytovatelé nedostávají za stejnou péči také stejné úhrady.
Nepředvídatelnost předpisu prý spočívá v tom, že snížení úhrad nebylo očekávané a že doktoři předem nevědí, kolik peněz za péči dostanou. Do hry vstupuje také složitost vyhlášky. Obsahuje řadu komplikovaných vzorců, v nichž se málokdo vyzná. Vyžadují prý expertní matematické znalosti.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).