Ústavní soud zrušil spornou lázeňskou vyhlášku

3. 4. 2014 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Ústavní soudci vyhověli skupině 21 senátorů a zrušili spornou vyhlášku ministerstva zdravotnictví o stanovení indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči, kterou vydalo ministerstvo pod vedením Leoše Hegera (TOP 09). Vyhláška i přes verdikt Ústavního soudu zůstává v platnosti až do konce tohoto roku – ministerstvo tak má dostatek času na přípravu nového legislativního řešení.


Lázeňská vyhláška, jež omezila rozsah péče hrazené zdravotními pojišťovnami, zůstane v platnosti jen do konce letošního roku. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny senátorů na její zrušení, avšak odložil vykonatelnost svého nálezu, aby umožnil schválení nové úpravy.

Nález Ústavního soudu včetně všech disentních stanovisek

Napříště už jen zákon

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) České televizi řekl, že respektuje rozhodnutí Ústavního soudu a ministerstvo se bude snažit co nejrychleji připravit zákonnou předlohu. Ministerstvo zdravotnictví již dříve oznámilo, že chystá změny, které budou příznivější pro pacienty a pomohou také provozovatelům lázní. Podle ústavních soudců musí napříště rozsah hrazené lázeňské péče stanovit zákon.

„Kdybychom ji (vyhlášku) zrušili okamžitě, buďto by se nikdo na lázeňský léčebný pobyt nedostal, nebo by se mohl stát úplný opak - lázně by se zaplnily většinou české populace, většinou plátců zdravotního pojištění, protože by se otevřelo prostor bez jakéhokoliv omezení,“ řekl soudce zpravodaj Pavel Rychetský. Ministerstvo zdravotnictví chce podle náměstkyně pro legislativu Lenky Teska Arnoštové obsah vyhlášky vtělit přímo do zákona o veřejném zdravotním pojištění, druhou variantou je příloha zákona.

„Pro pacienty se významně změní to, že dojde k prodloužení pobytu z 21 dnů na 28 a nebude se určitě počítat se základním a opakovaným pobytem,“ řekla Arnoštová novinářům. V praxi to znamená, že hrazený bude i opakovaný pobyt. Senátoři, kteří požadovali zrušení vyhlášky, dnešní nález vítají, stejně jako záměry nového vedení ministerstva, uvedl u soudu senátor Vladimír Plaček (ČSSD).

Lázně zažily nejhorší časy

Lázně se v posledních třech letech dostaly do vážných ekonomických problémů. Jednou z příčin je podle provozovatelů právě vyhláška, kterou vydal tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Zkrátila pobyty a omezila počty diagnóz, se kterými pacienti mohli jet do lázní na účet zdravotního pojištění.

„V rámci lázeňské péče v minulém roce došlo k dramatickému poklesu objemu financí, které pojišťovny věnovaly této velmi potřebné péči o zhruba o 50 procent. A samy pojišťovny si uvědomily, že toto je dlouhodobě neudržitelné a už pro letošní rok mají ve svých zdravotně-pojistných plánech navýšení zhruba 300 milionů korun právě pro lázeňskou péči. Takže zdravotní pojišťovny s těmito financemi už letos počítají,“ řekl ČT ministr Němeček.

Senátoři loni navrhli soudu, aby zrušil celý předpis, jehož přílohou je seznam zahrnující nemoci, odborná kritéria, délku pobytu a indikační zaměření. ÚS se ztotožnil se základní námitkou, podle níž by problematiku měl upravovat zákon či jeho příloha, a nikoliv pouhá ministerská vyhláška. Rozsah bezplatné zdravotní péče má totiž podle Listiny základních práv a svobod vymezovat norma vzešlá z parlamentní demokratické debaty.

Dopady na zdraví, ekonomiku i zaměstnanost

Podle ÚS je hledání rovnováhy mezi účinností léčby a její ekonomickou únosností legitimní. „Její dosažení však vyžaduje poměřování nejen medicínských, ale také ekonomických hledisek, jemuž je třeba přiznat povahu politického rozhodování,“ stojí v Rychetského nálezu. Soud nebyl při rozhodování jednotný. Odlišná stanoviska k výroku měli Stanislav Balík, Vladimír Kůrka a Michaela Židlická, odlišné stanovisko k odůvodnění si vyhradil soudce Jan Filip.

Senátoři kritizovali také zkrácení hrazených pobytů a omezení možnosti opakované léčby. Změny podle nich připravily lázně o klienty a v dlouhodobém horizontu se negativně podepíší na zdraví občanů. Podle ÚS jsou ale podobně změny v kompetenci zákonodárců a samy o sobě neporušují právo na bezplatnou zdravotní péči.

„Předmětné snížení rozsahu lázeňské léčebně rehabilitační péče, která se hradí z veřejného zdravotního pojištění, ani neznemožňuje podnikání v oblasti poskytování lázeňské péče, ani nečiní přístup k ní pacientům nedostupným,“ stojí v nálezu. ÚS ale zdůraznil, že posuzování rozsahu bezplatné péče není jeho úkolem.

Ještě v roce 2010 šly do lázeňství ze zdravotního pojištění tři miliardy, loni už jen 1,6 miliardy korun. Propad příjmů některé lázně vážně zasáhl, kvůli poklesu počtu klientů mnohde ubylo lůžek i zaměstnanců. V únoru ministr zdravotnictví Němeček oznámil, že jeho úřad připravuje změny v indikačním seznamu.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?