PREZIDENT ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY MILAN KUBEK ŘEKL PRÁVU:
Česká lékařská komora vydala doporučení, jak mají lékaři postupovat u nevyléčitelně nemocných pacientů. Někteří lidé se obávají, že komora se tímto způsobem snaží omezit jejich nárok na účinnou moderní léčbu.
Naše doporučení naopak posiluje práva pacientů a dává jim jistotu, že budou léčeni intenzivně, dokud to bude mít smysl, a naopak že se jim dostane paliativní léčby, která zmírní jejich utrpení v případě, že již nebude naděje na vyléčení či alespoň prodloužení jejich života. Naším cílem a povinností je udržovat život, nikoliv prodlužovat umírání a prohlubovat utrpení nevyléčitelně nemocných pacientů.
Není riskantní nabádat lékaře, aby odmítali pacienty léčit?
Žádnému pacientovi nesmí být a ani nebude odmítnuta léčba! Lékaři pouze musí v zájmu pacienta rozhodnout, jaká léčba je pro něho nejpřínosnější. Náš dokument se snaží přispět k tomu, aby každý pacient měl jistotu, že dokud bude šance na úspěch, bude dostávat intenzivní léčbu. Pokud však již taková šance není, je povinností nás lékařů nezhoršovat utrpení takto nemocných a jsme povinni těmto pacientům, jejichž životy nedokážeme zachránit či alespoň prodloužit, zmírňovat utrpení paliativní léčbou.
Objevily se hlasy, že jde o pokus legalizovat v ČR euthanasii.
Euthanasie, tedy usmrcení jiné osoby ze soucitu, není v ČR legální a lékařská komora s ní nesouhlasí. Nepřípustné a trestné je rovněž napomáhání k sebevraždě, ale ani s takovým skutkem nemá naše doporučení nic společného. Člověk není zvíře, aby ho bylo možno jako psa utratit. A riziko zneužití euthanasie by bylo obrovské. Dovedu si představit příbuzné, kteří by svého dědečka či babičku dokázali přesvědčit, aby tito staří a nemocní lidé „dobrovolně“ žádali lékaře o smrt. Pokud budeme mít kvalitní a dostupnou paliativní péči, nezůstanou zastáncům euthanasie žádné argumenty.
Neměl by ale přesto mít pacient právo rozhodovat sám o způsobu své léčby?
Pochopitelně ano. Toto právo pacientům nesmí nikdo upírat. Naše doporučení se týká pacientů, kterým jejich zdravotní stav již nedovoluje svoji vůli projevit. Pokud pacient svoji vůli průkazným způsobem vyjádřil dopředu, pak toto jeho přání musí být v souladu s článkem číslo 9 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně bráno v potaz při rozhodování lékařů.
Počítá doporučení komory s účastí rodinných příslušníků na rozhodování o ukončení intenzivní léčby?
Pokud to pacient nezakázal, musí být rodina o jeho zdravotním stavu řádně informována. Konečné rozhodnutí je však na lékařích, kteří nesou plnou odpovědnost, kterou nemohou přenášet na rodinu pacienta.
Je nějaká pojistka proti případnému zneužití?
Rozhodnutí o změně intenzivní léčby v léčbu paliativní musí být stejně jako rozhodnutí o nezahájení či nepokračování marné a neúčelné léčby řádně zdůvodněno ve zdravotnické dokumentaci pacienta, přičemž tento zápis musí obsahovat zhodnocení zdravotního stavu pacienta a medicínské zdůvodnění tohoto lékařského rozhodnutí. Základem pro správné rozhodnutí je dokonalé vyšetření pacienta, jehož výsledky včetně léčebné rozvahy musí být součástí pacientovy dokumentace. Musí být zkrátka nezpochybnitelně prokázáno, že stav pacienta je zcela beznadějný. Za závěrečné rozhodnutí sice nese odpovědnost vedoucí lékař příslušného pracoviště nebo jím určený lékař, avšak do procesu rozhodování mají být zahrnuti všichni členové ošetřujícího zdravotnického týmu. Toto by měly být dostatečné záruky, že rozhodování bude dostatečně odborně podložené a kontrolovatelné.
Jakých pacientů se doporučení lékařské komory týká?
Jedná se o pacienty, kterým již žádná léčba nemůže zachránit nebo prodloužit život. Nejčastěji jde o pacienty, kterým selhaly funkce více životně důležitých orgánů, pacienty v konečném stádiu onkologických onemocnění nebo pacienty, kteří utrpěli devastující poranění neslučitelná se životem. Léčebný postup, který již nemůže zastavit postup choroby, navrátit zdraví nebo odvrátit smrt pacienta, není z medicínského hlediska indikován. Taková marná a neúčelná léčba by nebyla v zájmu pacienta. Jedním z cílů našeho doporučení je chránit pacienty před zbytečnou bolestí a utrpením, které by jim taková zbytečná agresivní léčba přinášela.
Očekáváte, že zdravotnictví ušetří při respektování vašich doporučení nějaké peníze?
Náš dokument nemá vůbec nic společného s ekonomikou zdravotnictví. Jde o otázku lékařské etiky a o návod, jak nejlépe mají lékaři naplnit své poslání, tedy vždy pomáhat pacientům a nikdy jim neškodit a zbytečně neubližovat.
Proč lékařská komora tento dokument připravila?
Protože ani moderní medicína není všemocná a nejenom lékaři, ale i rodinní příslušníci některých pacientů se musí vyrovnávat se skutečností, že život pacienta nelze zachránit ani prodlužovat bez nesmírného utrpení. Pokud bychom před touto skutečností zavírali oči, problém by nezmizel. Česká lékařská komora měla odvahu problém pojmenovat a pokusit se dát lékařům určité doporučení. Věřím, že se nám to podařilo, navzdory tomu, že podobné dokumenty ani ve vyspělých státech nejsou samozřejmostí. Pokud bychom alespoň jediného pacienta uchránili před zbytečným utrpením, pak by ta roční práce nebyla zbytečná.