Uzdravit zdravotnictví

30. 6. 2011 8:25
přidejte názor
Autor: Redakce
Minulý týden sněmovna schválila první fázi reformy zdravotnictví, jak ji předložil Leoš Heger. Novela mimo jiné zavedla možnost nadstandardů a připlácení za ně. Zásadní změny nás ale teprve čekají: na co se máme připravit?


Jak už to v našem kraji bývá zvykem, řeč se hned stočila na zvýšení poplatku za den hospitalizace v nemocnici ze 60 na 100 korun. O něco méně se mluví o vymodlené změně poplatku za léky na recept - bude se platit za celý recept, nikoli za jednotlivé položky.

Podstatnou změnu, tedy zrušení mytického zákazu připlácení za nadstandard, se opozice pokouší vykládat jako stav, v němž kvalitní zdravotní péči dostanou jen bohatí.

PLACENÍ A PŘIPLÁCENÍ

Ve skutečnosti si kdokoli mohl nadstandardní oční čočku či lepší sádru koupit už teď, jenže musel zaplatit celou částku. Novela umožní praxi jako v Německu nebo Rakousku. To znamená, že pacient nebude platit celou částku, ale jen onen nadstandard, tedy to, co už nehradí pojišťovna.

Tím se nadstandardní péče vlastně zlevní a otevře více lidem. Otázkou teď bude, jak ministerstvo definuje standard a nadstandard - novela zákona totiž jen zavedla tuto možnost, ale nijak je neurčila. Heger chce začít zlehka a okruh nadstandardních věcí rozšiřovat pozvolna a postupně.

Tím ale reforma hotova nebude. Kromě toho, že novela téměř jistě narazí v Senátu, zbývá stále vyřešit mnoho problémů, například slibované šetření v podobě rušení lůžek a nadbytečných nemocnic. Tento problém by v příštích letech mohl vyřešit systém skrývající se za zkratkou DRG.

CO JE DRG?

Diagnosis-Related Group (DRG) je systém, který klasifikuje klinické případy do skupin podle diagnózy, věku, pohlaví, potřebné péče a podobně. Vychází z toho, že pacienti v jednotlivých skupinách (těch je v systému kolem pěti set) si budou podobní co se týče náročnosti léčby.

Na základě těchto skupin, nebo spíše průměrného pacienta v každé skupině, se určí výše platby od pojišťovny, která by měla být stejná pro všechny nemocnice.

K ČEMU TO JE?

Neefektivity ve zdravotnictví jsou kromě korupce nerozlučně spjaty se dvěma základními způsoby úhrad. V prvním se nemocnicím platí výkonově, ve druhém paušálně. V prvním případě se nemocnice snaží vykázat co nejvíc vyšetření, pokud možno zjistit ještě nějaké další nemoci, aby pojišťovně mohla předložit co nejvyšší částku.

Právě kvůli tomuto systému v devadesátých letech v Česku nabobtnala medicínská technologie s neomezenými nároky na financování. Paušální platby mají opačný efekt. Jde o to, nalézt mezi těmito extrémy kompromis. A tím by právě mohl být DRG.

Nemocnice v tomto systému nedostává platbu za jednotlivý výkon (vyšetření, operaci apod.), ale podle diagnózy za celou léčbu pacienta. A v dané klasifi kační skupině je platba vždy stejná. Pokud nemocnice dokáže léčit tak, že náklady na léčbu jsou v průměru nižší než tato platba, pak vydělává.

Vzhledem k tomu, že jde o průměr, jiné nemocnice budou na dané léčbě prodělávat. Zatímco vydělávající nemocnice bude lákat další pacienty, s nimiž přijdou peníze, prodělávající se jich bude zbavovat. A o to právě jde.

Pacienti se začnou přesouvat tam, kde se léčí efektivněji, a nemocnice se budou specializovat na to, co umí léčit levněji. Na základě toho pak můžou některé nemocnice a lůžka zaniknout.

Ovšem primárním přínosem DRG není úspora, ale lepší systém rozdělování peněz.

REALITA

O DRG jako o léku na české zdravotnictví se mluví v odborné veřejnosti již nejméně patnáct let. Už reforma Miroslava Macka z devadesátých let mluvila o potřebě co největší agregace výkonů a plateb za diagnózy.

Nynější šéf České lékařské komory Milan Kubek v roce 1997 napsal tehdy jako místopředseda Lékařského odborového svazu (LOK) v Právu, že systém s využitím DRG by byl spravedlivější. Už tehdy ho připravovala Všeobecná zdravotní pojišťovna a k projektu se zkušebně z části přidaly některé nemocnice.

Zdravotnictví a medicína v roce 2000 napsaly: „Výsledky projektu potvrdily možnosti zavedení systému DRG v našich podmínkách a jeho použitelnost ke spravedlivějšímu přerozdělení prostředků pro poskytování zdravotní péče na akutních lůžkách nemocnic.“ DRG chtěl zavést i ministr zdravotnictví Bohumil Fišer z ČSSD.

Po něm to chtěla i Marie Součková či Tomáš Julínek. Prosazoval ho dokonce i někdejší místopředseda vlády Martin Jahn. Ministr Heger jej chce natvrdo zavést od příštího roku. Panuje obava, že DRG narazí na odpor odborů, jakmile některé nemocnice zaniknou nebo budou sníženy počty oddělení. Čekají nás další stávky?

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?