Struktura sítě zdravotnických zařízení v Česku se loni stabilizovala.
Dřívější prudký nárůst počtu zdravotnických zařízení v důsledku rozvolňování velkých právních subjektů a vyčleňování samostatných ordinací ambulantních specialistů mimo nemocnice se téměř zastavil.
Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Koncem roku 2006 bylo v Česku evidováno 27.540 zdravotnických zařízení, z toho více než 19.500 samostatných ordinací lékařů primární péče a lékařů specialistů.
Ve srovnání s rokem 2005 stoupl celkový počet zařízení o 52. Dlouhodobě se nemění situace v primární ambulantní péči a výrazně se zpomalil i každoroční nárůst počtu lékáren.
V meziročním srovnání se jejich počet loni zvýšil o 46. Nadále klesal počet akutních lůžek v nemocnicích a v důsledku zvýšené porodnosti se zastavil úbytek novorozeneckých lůžek, uvedla autorka zprávy ÚZIS Jana Tvrdá.
Změnu lze očekávat až letos po přijetí zákona o sociální péči. Tvrdá předpokládá, že z kapacity akutních nemocničních lůžek se budou vyčleňovat lůžka pro poskytování sociální pobytové služby.
Ve všech zdravotnických zařízeních pracovalo na konci roku 2006 více než 41.000 lékařů a téměř 104.000 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů.
Počet lékařů z roku na rok stoupl zhruba o 200.
Pětina lékařů a 27 procent zdravotnických pracovníků bylo loni zaměstnáno ve státních zařízeních.
V těch bylo 30 procent nemocničního lůžkového fondu a také 53 procent lůžek v odborných lůžkových zařízeních.
Podíl státu na lůžkové kapacitě lázní představoval loni 12 procent.
V zařízeních v majetku krajů působilo 13 procent lékařů a pětina ostatních zdravotnických pracovníků.
Sedmdesát osm procent ambulantní péče bylo loni poskytnuto v soukromých zařízeních.
ČTK