BRUSEL - Povinné zavírání drůbeže prý rovněž prohlubuje paniku a psychózu z nebezpečí ptačí chřipky, které podle mnoha odborníků neexistuje nebo je velmi malé.
Zákaz volného chovu drůbeže venku platí v Belgii od pondělka. Podle ochránců zvířat vedly již první dny ke zbytečnému usmrcení stovek až tisíců kusů zdravých ptáků, kteří měli tu smůlu, že pro ně jejich majitelé žádnou střechu neměli, uvedl internetový server Flanders news.
„Nařídit, že drůbež musí být pod střechou, je příliš tvrdé v době, kdy v naší zeměpisné oblasti nemáme ještě ani varovné signály. Vyvolává to jistou psychózu, kterou rozdmýchávají média,“ řekl v listu Le Soir Jean-Paul Jacob, předseda belgické ornitologické společnosti Aves.
Upozornil, že chovatelům drůbeže to může zbytečně způsobit značné ekonomické problémy. Právě stanovisky Avesu však argumentuje belgická Agentura pro
bezpečnost potravinového řetězce, která zveřejnila seznam a mapky
tří set „citlivých zón“, jež přelétají tažní ptáci a kde tedy musí být slepice, kachny i krůty od víkendu pod střechou.
Jacob ovšem tvrdí, že agentuře nesdělil „koridory“ pohybu stěhovavých
ptáků, které neexistují, ale dal jí jen seznam míst, kde se stěhovaví vodní ptáci nejčastěji vyskytují.
Podle belgického rozhlasu panuje mnohde zmatení - starostové nevědí, zda jejich obce jsou, nebo nejsou v citlivých zónách, a pokud ano, tak co přesně se od nich očekává.
Z vodních kanálů v Bruggách musely zmizet populární labutě, přestože toto město do žádné citlivé zóny nepatří. V některých oblastech tolerují, že se nad výběhy natáhne nylonová síť, jinde to nestačí.
Značnou rozvahu projevil Jean Demannez, starosta bruselské čtvrti Saint-Josse, která se dostala také na seznam. „Nemyslím si, že by v mém obvodu žila jediná slepice,“ řekl. „Pokud bych však na nějakou narazil, bez váhání bych jí řekl, ať jde laskavě domů.“
Úřady mezitím rozesílají tisícům veterinářů a dalších lidí, kteří přicházejí do styku se zvířaty, plastové destičky s jakýmsi desaterem, které se má pořád opakovat. Jeho hlavním mottem je, že žádná ptačí chřipka v Belgii není, že na člověka nejde a že
drůbeží maso zahřáté na více než 70 stupňů lze tak jako tak bezpečně jíst.
ČTK