Podnět k tomu dala vlivná nezávislá Nuffieldova rada pro bioetiku, která zkoumá etické otázky vyvolávané rozvojem lékařství.
Agentura Reuters napsala, že Británie patří k zemím, kde je relativně nejméně dárců orgánů. S použitím svých orgánů pro transplantaci souhlasí jen 13 milionů ze 60 milionů obyvatel.
V šestačtyřicetimilionovém Španělsku je naopak potenciálních dárců 35 milionů, protože tam platí systém „předpokládaného souhlasu“ - k transplantaci lze použít orgány všech lidí s výjimkou těch, kteří to výslovně odmítli.
V Británii každoročně podstoupí transplantaci asi 8000 nemocných, ale stovky dalších umírají, protože se neobjeví vhodný dárce.
Rada teď klade Britům otázku, zda by v zájmu zlepšení situace považovali za správné například platit za darovaná vajíčka nebo sperma, hradit pohřební výlohy dárcům orgánů nebo zajistit rodinným příslušníkům dárců přednost v případě, že by sami nějakou transplantaci potřebovali.
„Mohli bychom se pokusit zvýšit počet dárců silnějšími pobídkami, například penězi, placením pohřebních výloh nebo zajištěním přednosti pro transplantace, ale bylo by to etické?“ vznesla podle Reuters otázku Marylin Strathernová, která tuto studii v radě vede. „Měli bychom myslit také na to, zda je morální nutit lidi, aby darovali tělesný materiál.“
Nabízet za orgány peníze by podle Strathernové mohlo vést k tomu, že by lidé riskovali nebo šli proti své víře a dělali něco, co by za jiných okolností neudělali.
Britský zákon placení za jakékoli tělesné orgány zakazuje. Dárkyně vajíček a dárci spermatu mohou dostat až 250 liber (asi 6000 korun) jako kompenzaci za své výlohy a čas.
Předseda vlády Gordon Brown předloni nevyloučil zavedení systému „předpokládaného souhlasu“, ale zdravotnické orgány podle Reuters řekly, že zkušenosti z jiných zemí neukazují, že by to situaci zlepšilo.