Jak uvedl primář I. interní kardioangiologické kliniky Ladislav Groch, usilují o to, aby péče o takto postižené pacienty byla tak dokonalá jako při infarktu myokardu. Tam jsme v úspěšnosti léčby a péče nejlepší v Evropě i ve světě.
Mozkové katetry nyní vyvíjí 25 brněnských vědců ve spolupráci s 35 experty prestižní americké kliniky Mayo, která se také podílí na budování ICRC. Podle náměstka ředitele FNUSA pro ICRC Tomáše Káry bude tento výzkum jedním ze stěžejních i v budoucím centru.
Připomeňme, že ICRC vyroste v areálu nemocnice, bohužel stavba ještě nezačala kvůli sporům se skupinou okolních obyvatel; o stavebním povolení rozhoduje úřad městské části Brno-střed i magistrát.
Přístroj vedou elektromagnety
Cévní katetry pro léčení mozkové mrtvice jsou na stejném principu jako při léčbě srdečního infarktu, jenže mozkové řečiště je pro pohyb katetru složitější, práce náročnější.
Síť cév je hustá, při silnějším tlaku katetru by se tenké cévní stěny v mozku protrhly. Lékaři a technici již mají způsob vedení katetru - prostřednictvím elektromagnetů.
Z obou stran hlavy budou při operaci působit na špičku katetru, aby se celá sonda mohla mozkem „plazit jako had“, přirovnal Kára a zdůraznil, že cílem výzkumu je dostat se do kterékoli části mozkového řečiště, aby se rozbily či odsály krevní sraženiny nebo zastavilo krvácení.
V Brně tedy nyní vyvíjejí speciální instrumentarium pro tuto náročnou navigaci a nezapomenou ani na patentovou ochranu. Kára předpokládá, že již do jednoho roku by mohli touto metodou začít léčit první pacienty.
Budou mezi nimi i lidé s Parkinsonovou chorobou a epilepsií. Cévní mozkové příhody jsou po ischemické chorobě srdeční na druhém místě v příčinách úmrtí (srdce 17,3 procenta, mozek 9,9 procenta).
Iktové centrum pro léčbu cévní mozkové mrtvice (iktu) ve FNUSA je největším v České republice, léčí se tam deset procent všech těchto pacientů.