Řada lidí pak vyhledá ambulance pozdě a končí v léčebnách či na ulici.
Alkoholismem v Česku trpí podle posledních průzkumů skoro 300 tisíc obyvatel. A čím později přijde léčba, tím hůř se pacienti svojí závislosti zbavují. Na jejich léčbu se ale specializuje jen dvacet zařízení v zemi. „My se potom dozvídáme od těch, kteří přijdou k nám, že se předtím snažili najít takovou léčbu, a mohou to často i doložit, ale neuspěli,“ podotkl lékař Pavel Popov.
Na alkoholismus se specializuje jen málo lékařů
Pacienti si stěžují i na nedostatek lékařů, kteří se na tuto problematiku specializují. Podle primáře Ivana Weinbergera se síť těchto ordinací rozpadla po roce 1989. „Protože to není atraktivní, tak se tomu věnuje málo lidí,“ domnívá se. Ministerstvo zdravotnictví je jiného názoru.
„My jsme přesvědčeni, že tato síť v tuto chvíli funguje, samozřejmě můžeme diskutovat o kapacitách, nicméně není úkolem ministerstva zdravotnictví vytvářet sítě,“ uvedl mluvčí ministerstva Ferdinand Polák.
Závislým na alkoholu se mohou věnovat i psychiatři. Ti ale pacienty často odmítají. „Někdy je to také volba lékaře, protože neexistuje žádná bonifikace lékaře za práci s touto obtížnější klientelou,“ podotkl Popov. Česko je navíc jeden z mála států, kterému chybí koncepce boje se závislostí. I s ohledem na metylalkoholovou aféru teď ministerstvo zdravotnictví chystá nový Národní program.
Přepis reportáže Událostí
Problematická léčba alkoholismu
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka: Skoro desetina dospělých v Česku pije víc než je zdrávo, půlka z nich pak rovnou trpí alkoholismem. Léči se ale pouze zlomek. Specializované ambulance, kam v počátcích závislosti stačí jen docházet, chybějí. Řada těch kdo seberou vůli, se přes veškerou snahu dostává k pomoci pozdě a končí v léčebnách nebo na ulici.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka: Čím později přijde léčba, tím hůř se pacienti svojí závislosti zbavují. 54 letá Alena je v léčebně už potřetí. Mezi prvním a druhým pobytem abstinovala 10 let. Její příběh ukazuje, že alkoholismus hrozí nejenom lidem v tíživé životní nebo sociální situaci.
Alena: Nestala se mi v životě žádná dramatická příhoda, mám harmonickou spořádanou rodinu, nebo měla jsem doposud, dalo by se říct. A ani problémy v práci, naopak jsem byla ve svém zaměstnání úspěšná. A ten alkohol mi spíš pomáhal tyhle ty pocity úspěchu ještě si umocňovat.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka: Alkoholismem v Česku trpí podle posledních průzkumů 300 tisíc obyvatel. Stejný počet lidí má k závislosti nakročeno. Na jejich léčbu se ale nespecializuje ani dvacítka zařízení.
Petr POPOV, primář, Klinika adiktologie VFN v Praze: My se to potom dozvídáme od těch, kteří přijdou k nám, že se předtím snažili najít takovou léčbu a mohou to často i doložit, ale neuspěli.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka: Málo je i lékařů, kteří se na alkoholismus specializují.
Ivan WEIBERGER, primář, Městská protialkoholní a protidrogová ordinace Brno: Ta síť AT ordinací, tj. alkoholismus s toxikománie se rozpadla po roce 1989 a protože to není tak atraktivní, tak málo lidí prostě se tomu věnuje.
Ferdinand POLÁK, náměstek ministra zdravotnictví: My jsme přesvědčení, že ta síť v tuto chvíli funguje. Samozřejmě můžeme diskutovat o kapacitách, nicméně není primárním úkolem ministerstva zdravotnictví vytvářet sítě.
redaktorka: Závislým na alkoholu se totiž mohou věnovat i psychiatři. Ti ale taky pacienty odmítají.
Petr POPOV, primář, Klinika adiktologie VFN v Praze: Těch někdy není dostatek, někdy je to také volba toho lékaře, jestli chce s touhle skupinou pracovat, protože neexistuje žádná bonifikace práce s touhle obtížnější klientelou.
redaktorka: Česko je navíc jeden z mála států, kterému chybí koncepce boje se závislostí. I s ohledem na metylalkoholovou aféru teď ministerstvo zdravotnictví chystá nový národní program. Ivana Šmelová a Barbora Straňáková, Česká televize.