Virus H7N9 byl dosud považován za málo choroboplodný typ, který není snadno přenositelný mezi lidmi. Převážnou většinu úmrtí lidí na ptačí chřipku má na svědomí virus H5N1. Ten od roku 2003, kdy začal decimovat drůbež v Asii, usmrtil ve světě 360 lidí. Většinou po tom, co přišli do přímého kontaktu s infikovanými ptáky.
Zdravotnické úřady provincie Ťiang-su oznámily, že kriticky nemocní jsou po napadení virem H7N9 tři ženy a jeden důchodce. Každý z napadených je z jiného města.
Všichni noví pacienti se nakazili po 19. březnu. Zpočátku trpěli horečkou, kašlem a dalšími příznaky chřipky. Postupně se jejich stav zhoršoval, takže byli převezeni na jednotky intenzivní péče v provinční metropoli Nan-ťingu.
Pouze jeden z pacientů zřejmě přicházel do přímého denního kontaktu s ptáky. Pětačtyřicetiletá žena pracovala v drůbežárně.
O víkendu čínské úřady oznámily, že na tento typ ptačí chřipky zemřeli dva ze tří nakažených lidí v Šanghaji a nedaleké provincii An-chuej. Šlo o první zaregistrovaný případ úmrtí lidí v důsledku nákazy virem H7N9.
Jeden ze zemřelých mužů z Šanghaje, kterému bylo 87 let, onemocněl 19. února a skonal o osm dní poději. U druhého, sedmadvacetiletého muže choroba propukla 27. února a 4. března jí podlehl. Pětatřicetiletá žena, která je virem rovněž nakažena, onemocněla 9. března a stále je v péči lékařů.
Ptačí chřipka se obecně přenáší na člověka jen zřídka. Pak má ale vysokou úmrtnost - nepřežije ji přes polovina nakažených. Experti se však obávají, že by zmutovaný virus ptačí chřipky přenosný vzduchem z člověka na člověka mohl vyvolat pandemii horší, než byla vlna španělské chřipky. Ta si v letech 1918 až 1919 vyžádala 20 milionů až 40 milionů obětí.