Celkově jsou struktura a zajištění sítě stabilizované, informují statistici na svém webu. Většina zdravotnictví je v soukromých rukou. Měřeno úvazky lékařů byla loni například ambulantní péče již z více než 81 procent poskytována v zařízeních soukromých.
V ČR bylo 28.068 zdravotnických zařízení, z nich 226 státních a 27.842 nestátních, z nich 152 zřizoval kraj, 170 město či obec a 27.520 fyzická osoba, církev nebo jiná právnická osoba.
Ve všech zařízeních pracovalo téměř 45.650 lékařů, z nich 18.948 v nemocnicích, 10.159 u lůžka a 8789 v ambulancích nemocnic. V samostatných ambulancích pracovalo 23.710 lékařů. Zdravotníků nelékařů bylo 107.200. V průměru připadalo na jednoho lékaře 231 obyvatel.
Ve státních zařízeních pracovala pětina všech lékařů a více než čtvrtina sester, lůžka v nemocnicích představovala 30 procent celku. V krajských zařízeních pracovalo osm procent lékařů a 11,5 procenta sester. Kraje spravovaly 58 lůžkových zařízení, to je 11 procent lůžek. Soukromá zařízení vlastnila 54 procent lůžek a pracovalo v nich téměř 70 procent lékařů a 58 procent sester a dalšího personálu.
Loni pracovalo v ambulantní péči 71,5 procenta všech lékařů, tedy 32.646, a 51 procent všech sester a dalšího středního zdravotnického personálu, to je 54.558. Na jednoho ambulantního lékaře připadalo 323 obyvatel.
Dostupnost primární péče pro dospělé a děti a dorost byla v krajích relativně vyrovnaná. Zajištění gynekologické a zejména stomatologické primární péče se ale mezikrajově dlouhodobě liší: na jednoho praktika pro děti, dorost i dospělé připadalo loni v průměru 1420 obyvatel, nejvíc ve Středočeském kraji, 1681, nejméně v Praze, 1231.
Na praktického pediatra připadalo v průměru 991 osob do 18 let, na praktika pro dospělé 1591 osob starších 18 let. Na praktického zubního lékaře připadalo v průměru 1654 obyvatel, nejvíc v kraji Středočeském, 2357 lidí, nejméně v Praze, 1059 lidí. Na praktického gynekologa připadalo v průměru 3844 žen, nejvíc v kraji Pardubickém, 5349, nejméně v Praze, 2342.
V lůžkové péči kromě lázní pracovalo 11.354 lékařů a 41.538 sester. Na 10.000 obyvatel připadalo v průměru 79,7 lůžka, z toho v nemocnicích 59,1 a v odborných léčebných ústavech 20,7.
Celkem bylo v ČR loni 189 nemocnic s 62.219 lůžky, z nich 52.590 akutních, 2231 novorozeneckých a 7398 ošetřovatelské následné péče. Počet akutních lůžek proti roku předchozímu klesl o 2,1 procenta, lůžek následné ošetřovatelské péče o 4,3 procenta přibylo. Odpovídá to reformní koncepci zrušit v příštích třech letech zhruba 6200 akutních lůžek, z nich polovinu přeměnit na lůžka následné a dlouhodobé péče.
Nárůst počtu lůžek zaznamenali statistici v léčebnách dlouhodobě nemocných, o 113, a v ostatních odborných léčebných ústavech pro dospělé, o 103. Loni 79 zařízení ústavní péče poskytovalo sociální pobytové služby na 1438 lůžkách, proti roku předchozímu stouply počty lůžek o 20 procent. V ČR bylo 15 hospiců a dalších zařízení pro paliativní pacienty, tedy ty, kterým je poskytována úlevná péče, s celkovou kapacitou 398 lůžek.
Lékáren bylo 2629, výdejen zdravotnických prostředků 240. Na lékárnu připadalo 4006 obyvatel. Síť lékáren není rovnoměrná, výrazně hustější je ve velkých městech.