V rozvinutém světě se provádějí preventivní testy Pap. Díky nim se podařilo snížit četnost tohoto druhu rakoviny o 70 procent. V chudých zemích ale tento screening plošně dostupný není.
V Indii vyzkoušeli velmi levnou metodu, spočívající v použití zředěného octa, který odlišně zbarví abnormální buňky. Místní personál lze k použití této metody vyškolit za dva týdny. V rámci studie pomohly včas nalezené změny před rakovinou ochránit 31 procent účastnic. V Indii by se díky tomu mohlo předejít ročně až 22.000 úmrtí na rakovinu děložního čípku a celosvětově by to mohlo být dokonce 72.600 případů.
„To je ohromné, úžasné. Je to velmi vzrušující výsledek,“ řekl ke studii Ted Trimble z amerického národního ústavu pro léčbu rakoviny. „Mnoho žen ten test odmítlo, ale některé pak zemřely na rakovinu. Mně to zachránilo život,“ řekla účastnice indické studie Uša Deviová. Ačkoli porodila čtyři děti, neprošla tradiční gynekologickou prohlídkou. Po několik let trpěla silným krvácením a doufala, že trpělivost a modlitby ji zachrání.
„Všichni říkali, že to přejde. Vždy, když jsem chtěla jít k lékaři, nebyly buď peníze, nebo mi v tom zabránilo něco jiného,“ řekla žena, která se blíží padesátce, ale svůj přesný věk nezná, jelikož jako mnozí Indové nemá doklad o svém narození. Jednou našla pozvánku k účasti na studii, která slibovala úhradu za případnou operaci.
Podnět k výzkumu dal doktor Surendra Šastri z nemocnice v Bombaji. V Indii každoročně diagnostikují 140.000 případů rakoviny děložního čípku, což je třetina všech případů na světě. „Nemáme dostatek prostředků k preventivním testům, museli jsme tedy najít levnější metodu,“ řekl Šastri.
Studie byla zahájena v roce 1998, kdy se do ní zapojilo přes 75.000 žen s tím, že se testu podrobí každé dva roky. Dalších 76.000 žen bylo vybráno do kontrolní skupiny. Tyto ženy byly poučeny o nebezpečí rakoviny a dostaly poukázky na Pap test s doporučením, aby si ho nechaly udělat, jestli se dostanou do nemocnice. Ženám z obou skupin byla zaručena úhrada léčby rakoviny, pokud jí onemocní.
Vědci prý narazili na tradici a mimořádnou neinformovanost. Jedna z žen po zákroku vyskočila z lůžka a začala křičet, že jí lékaři ukradli ledvinu. Mnohé ženy plakaly ještě před testováním, jiné se styděly svléknout se. Původně se plánovalo, že studie potrvá 16 let, ale už po 12 letech se ukázalo, že se díky ní daří zachraňovat životy.