Podle největší zdravotní pojišťovny tím letošní redukce končí. Další však přijde napřesrok.
„V kraji je 3020 akutních lůžek a je třeba jejich počet snížit o deset procent. Do konce letošního roku jich ubyde asi 180, zbytek v příštím roce,“ upřesňuje ředitelka VZP pro Plzeňský a Karlovarský kraj Miloslava Šlajsová (ODS) s tím, že některá lůžka se mohou změnit na lůžka následné péče, případně sociální. „Těch je v kraji stále nedostatek,“ dodává Šlajsová.
I ve FN Plzeň budou některá lůžka přetransformována na ta méně nákladná, tedy pro následnou péči. Zbytek bude zakonzervován a postele se nebudou využívat. „Ale budou v záloze. Kdyby například přišla epidemie, lůžka na infekčním se snadno znovu zprovozní,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Renata Jenšíková s tím, že zrušení stovky postelí pro akutní případy neznamená propouštění personálu. „Zaměstnance využijeme na jiných pracovištích,“ tvrdí Jenšíková.
K redukci postelí v Klatovské nemocnici přistoupilo hejtmanství hlavně z ekonomických důvodů, ne kvůli zdravotnické reformě nebo žádostem od pojišťoven. „Je výhodnější mít pro oční a ORL společný lůžkový fond. Částečná redukce proběhne také na dětském oddělení,“ prohlásil krajský radní pro zdravotnictví Václav Šimánek (ČSSD).
I do budoucna lze podle něj najít akutní lůžka, která bude možné zrušit. „Je to ale věc jednání. Nejen s pojišťovnami, ale i se starosty obcí, kde nemocnice stojí,“ dodal Šimánek. Podle něj totiž nelze jednoduše zrušit místa bez náhrady.
„Je třeba také říct, kam ti pacienti půjdou, kdo se o ně postará.“ Jak Šimánek, tak Jenšíková potvrzují, že pacienti snížení počtu míst pro akutní případy téměř nepocítí, chirurgických oborů se totiž nijak nedotknou. Ředitelka plzeňské VZP upozorňuje, že není cílem rušit lůžka na úkor pacientů. „Jde nám o zrušení těch nevyužívaných. Dáváme nemocnicím šanci optimalizovat jejich náklady,“ upozorňuje Šlajsová s tím, že letos jsou úhrady od pojišťoven nastaveny paušálně.
„Vlastně jim říkáme: zrušte lůžka, zachovejte rozsah péče a dostanete stejně peněz. Bude to tak efektivnější,“ říká ředitelka. Poslední velké rušení akutních lůžek v plzeňské fakultce proběhlo v roce 2006 při sloučení s vojenskou nemocnicí. „Tehdy se čtyřicítka lůžek změnila na následnou péči a 127 akutních lůžek bylo zrušeno bez náhrady,“ podotkla mluvčí Jenšíková.
Jak bude úhradová vyhláška vypadat napřesrok, zatím nikdo říct nedokáže. „VZP upřednostňuje úhradu péče za pacienta, tedy podle náročnosti výkonů,“ popisuje Šlajsová systém, který v praxi znamená, že nemocnice, do níž budou pacienti chodit, dostane více peněz. I sama Šlajsová však připouští, že by některé menší nemocnice mohly mít problém. „Zařízení, která jsou z jakýchkoli důvodů nevyužívaná či poloprázdná, by tak mohla přirozenou cestou zaniknout,“ myslí si ředitelka.