GENERÁLNÍ ŘEDITEL OBOROVÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY LADISLAV FRIEDRICH:
První náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr přišel s návrhem snížit o jedno procento platby zdravotního pojištění. Co by to příjmově pro zdravotní pojišťovny znamenalo?
Jestli je dnes základní sazba zdravotního pojištění 13,5 procenta a v roce 2008 jsme na pojistném vybrali 162 miliardy korun, šlo by tedy o snížení výběru zhruba o 11 až 12 miliard Kč. Musím dodat, že celkové finanční zdroje na úhradu zdravotní péče loni v ČR dosáhly 210 miliard Kč. Rozdíl 50 miliard byl příspěvek ze státního rozpočtu na státní pojištěnce.
Myšlenka, kterou pan náměstek prezentoval, spočívá v tom, že pokles na výběru pojistného by byl kompenzován zvýšeným odvodem ze státního rozpočtu. Bylo přislíbeno, že by tento příspěvek nejen pokryl výše uvedený výpadek, ale že by navíc ještě o čtyři až pět miliard financování zdravotnictví posílil. A protože by bylo třeba tyto prostředky někde ze státního rozpočtu vzít, padl návrh zvýšit daňové zatížení alkoholu a cigaret. To je podle mne naprosto legitimní rozhodnutí, které má svoji etickou a sociální logiku.
V čem?
Spotřeba tohoto zboží zdraví nepřispívá. Navíc jsme v Evropě v konzumaci alkoholu poměrně na špici a ani s kouřením na tom nejsme příliš dobře. Takže pokud by zdražení zdravotnický systém finančně podpořilo, tak by tento záměr zcela jistě podpořily i zdravotní pojišťovny.
Je to ale systémové řešení?
Systémové to je, pokud se díváme na kroky, které dnes navrhuje vláda k eliminaci hospodářské krize. Protože pokles zatížení platbou pojistného by směřoval především na zaměstnavatele a zlevnil by jim cenu práce.
Takže to je jedno z opatření, které by mělo umožnit, aby zaměstnavatelé udrželi zaměstnanost, aby nestoupal počet lidí bez práce. Protože většina z nás si ne zcela uvědomuje, že pro zaměstnavatele není nákladem pouze mzda, ale náklady na cenu práce jsou podstatně vyšší právě o daňová zatížení a platbu sociálního a zdravotního pojištění.
Jak dopadají současné ekonomické problémy na výběr pojistného?
Už od podzimu loňského roku pociťuji příliš optimismu v diskusi o tomto problému. Vlastně již příprava státního rozpočtu na letošní rok byla nesena v poměrně optimistickém duchu. Postupné zpřesňování odhadu, jak se světové ekonomické problémy promítnou v české ekonomice, přicházely se zpožděním. Nadto ještě byly příliš optimistické.
A důsledky pro zdravotní pojišťovny?
Ke konci ledna jsme byli konfrontováni s tím, jak dopadl výběr pojistného za loňský prosinec. Ukázalo se, že tento propad je velmi vysoký, že jde o extrémní číslo, které mnoho let dozadu nemá žádné srovnání. Za loňský prosinec jsme totiž vybrali jen 85 procent toho co v prosinci 2007. Pro srovnání - v minulých letech jsme měli meziroční nárůst o šest, ale i o patnáct procent, a nyní jsme na 85 procentech. Je to mimořádné číslo.
Jde skutečně o tak závažný signál, nebo jen o sezónní výkyv?
Jsme si vědomi, že tam je řada faktorů. Některé z nich jsou specifické a platí pouze pro prosincové mzdy. Takže situace fakticky nebude tak tragická, protože to by mohlo opravdu znamenat kolaps systému. Myslím, že v únoru dojde k určité korekci. V každém případě ale odhadujeme, že letošní rok budeme ve výběru pojistného pod úrovní roku 2008. Můžeme pouze spekulovat, jestli pokles bude o jeden nebo o dva procentní body, jestli půjde o výpadek proti plánu o optimistických 5 až 6 miliard, nebo pesimistických 8 až 10 miliard Kč.
Václav Tuček, Právo