Skončí nejspíš jedno z největších specializovaných lékařských středisek v zemi, Centrum zdraví matky Polky v Lodži. Jenom v Mazovském vojvodství, v jehož centru leží Varšava, je na pokraji bankrotu pět zařízení.
Chybí peníze na léky a zdravotnický materiál. V podobné situaci jsou nemocnice i v jiných regionech.
Religa dnes řekl, že je to výsledek stávky lékařů a chybějících peněz na mzdy zdravotníků a léčení pacientů. Podle něj však vůbec není na škodu, že několik zdravotnických zařízení zmizí.
„Lékaři jdou vstříc mému zákonu o síti nemocnic a sami urychlují jeho realizaci,“ uvedl Religa. Naznačil, že například ve Slezsku je nemocnic zbytečně mnoho. Podle něj je nutné přeměnit některé nemocnice v léčebny dlouhodobě nemocných a některé zlikvidovat, i když to bude zpočátku pro pacienty těžké.
V Polsku stávkují lékaři od konce května ve třetině z asi 700 nemocnic, kde se pracuje jako ve svátky. Mnoho zaměstnanců, kteří podali výpověď, si již vybírá dovolenou a odhodlává se k výjezdu za hranice.
Podle odborářského svazu podali hromadnou výpověď lékaři v 88 nemocnicích. Krize může nastat v září, kdy se nebude mít kdo o pacienty starat.
Odboráři navrhují jako řešení privatizaci zdravotnických zařízení, vláda však na to zatím nechce přistoupit.
Kabinet premiéra Jaroslawa Kaczyńského se podle Religy na podzim vrátí k rozhovorům se zdravotními sestrami, které téměř měsíc bivakovaly ve Varšavě, aby vyjednaly zvýšení mezd, což se jim nepodařilo.
Religa zdůraznil, že letos více peněz nedostanou, ale je reálné zvýšení platů v hranici 15 procent v příštím roce. Zdůraznil, že bude bojovat s ministerstvem financí nebo i s premiérem o zvýšení prostředků na zdravotnictví.
Polská ekonomika zažívá prudký růst, platy ve zdravotnictví však zůstávají nízké. Bez přesčasů si sestřička vydělá v přepočtu necelých 9000 korun měsíčně, lékař něco málo přes 11.000. Odhaduje se, že asi šest procent ze 100.000 praktických lékařů emigrovalo za lepšími výdělky na Západ.
ČTK
