Pacienti by měli být v budoucnu schopni víc rozhodovat o své léčbě, napomoci tomu má například Informační kancelář moderních medicínských metod na Poliklinice Palackého v Praze. Otevřena by mohla být letos v červenci, řekl ČTK Martin Kaloš, výkonný ředitel společnosti, která do České republiky dodává robotické systémy. V září pak mají být spuštěny webové stránky zaměřené na pomoc pacientům, kteří se rozhodují o způsobu léčby.
V případech, kde má laparoskopická technika své limity a není možno operovat touto metodou, nastupuje roboticky asistovaná chirurgie, uvedl chirurg z Fakultní nemocnice Na Homolce Michal Toběrný. Robotické systémy pojmenované da Vinci se vyrábějí v Kalifornii. Toto složité technologické zařízení potřebuje vyškolené odborníky - lékař je stále u robota potřeba, řekl Toběrný.
Robotická ruka má v průměru asi šest milimetrů, takže může operovat lépe, precizněji a na menším prostoru než ruka lékaře. Podobně jako při laparoskopii užívané v tuzemsku od počátku 90. let, robotická operace zanechá na břiše jen několik malých jizev. Pacient má menší krevní ztráty, menší potřebu léků a v nemocnici stráví po operaci kratší dobu.
Průběh operace sleduje lékař na monitoru. Na rozdíl od laparoskopie robotická operace umožňuje trojrozměrný nepřevrácený pohled, jako by oči chirurga sledovaly přímo dané místo. Výhodou také je, že anatomické struktury jsou zvětšené. Lékař, který sleduje robota, necítí odpor nástrojů při tlaku na tkáň, má pouze zrakovou kontrolu, vysvětlil chirurg.
Operační robot byl v celosvětové civilní lékařské praxi nasazen od roku 2000. Zatímco v prvním roce odborníci takto uskutečnili jen 27 chirurgických výkonů, loni to bylo už více než 73.000 operací. Letos odborníci očekávají už přes 110.000 výkonů na celém světě.
Nyní je ve světě asi 1200 robotů da Vinci. USA využívá 800 robotů, Evropa 230. V Česku je osm robotických sálů v šesti nemocnicích. Po dvou robotických systémech využívají nemocnice Na Homolce a Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem. Tam bylo letos v březnu otevřeno zatím poslední pracoviště. Pro srovnání - Belgie má 20 robotů, Rusko šest.
První robotická operace se v Česku konala v říjnu 2005. Dosud roboti v ČR provedli kolem 2000 výkonů, upřesnil Toběrný. Podle něj se v Česku s pomocí robota nejčastěji odstraňuje prostata, dále část žaludku u chorobně obézních, třetí v pořadí je odstranění dělohy kvůli zhoubnému nádoru. Cena jednoho výkonu provedeného robotem je asi 100.000 až 150.000 korun, což mnohonásobně převyšuje cenu zákroku, kdy operuje lékař.
V Česku jsou zatím tři typy robota. Cena jednoho kompletu včetně výměnných nástrojů, servisních služeb a zaškolení pracovníků se pohybuje od 50 do 70 milionů korun. Letos by podle distributora mohli přibýt dva další roboti v nemocnicích fakultního typu.
ČTK