ch 90 typů chorob postihujících především starší lidi.
Přibližně do roka by laboratoř měla svou působnost rozšířit i na některé skupiny onkologických nádorů, řekl ČTK primář patologie a Národní referenční laboratoře pro diagnostiku prionových onemocnění František Koukolík.
Od roku 2001 funguje v Thomayerově nemocnici laboratoř pro diagnostiku prionových onemocnění, mezi něž patří například lidská podoba nemoci šílených krav. Součástí vyšetřovacího protokolu je užití molekulárních metod, které umožňují zjistit přesný typ onemocnění a řešit otázku, zda jde o jejich dědičnou podobu.
Existuje také velký počet neurodegenerativních nemocí, které se prionovým chorobám podobají. Mnohé z nich se dědí. Jejich diagnostika a vzájemné rozšiřování rovněž vyžaduje molekulární metody.
Podle ředitele nemocnice Petra Malého lze v principu stejné metody v modifikované podobě užít i pro diagnostiku zhoubných nádorů, nosičství vrozených vad, některých infekčních, imunologických i krevních onemocnění. Proto z původní laboratoře vyrostla nákladem přibližně 20 milionů korun nejmodernější laboratoř molekulární medicíny pro patologii, biochemii, hematologii, imunologii a genetiku.
Včasná diagnostika některých genetických vad v rodinách může podle Malého znamenat úsporu až desítky milionů korun u jednoho člověka. Platí to i pro včasnou diagnostiku některých onkologických nebo hematologických onemocnění.
Jakékoli zpřesnění diagnostiky znamená zpřesnění léčby, zvýšení kvality života pacientů, zlepšení prevence a v dlouhodobé perspektivě podstatné ekonomické úspory desítek milionů. Cesta k aplikaci molekulárních metod je srovnatelná například se zavedením antibiotik v léčbě, zdůraznil Malý.
Investiční náklady na zřízení konsolidovaných laboratoří molekulárně biologických metod se mohou s největší pravděpodobností efektivně vrátit ve velmi krátké době. Již dnes dosahují tato pracoviště za použití standardních metod zisku téměř 42 milionů korun ročně, což je de facto výše celé investice do tohoto projektu.
ČTK