Na tiskové konferenci to řekl přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Michal Miovský. Právě jednotný postup podle něj v současné době nefunguje.
O prevenci se na školách starají samotní učitelé, školní psychologové, výchovní poradci nebo lékaři a policisté přicházející z praxe. Podle Miovského je nezbytné, aby na sebe informace, které předávají žákům, navazovaly. Měl by být stanoven jednotný koncept vzdělání všech zainteresovaných profesionálů.
Momentálně jednotný systém preventivních programů neexistuje. „Domníváme se, že jedním z klíčových problémů je resortizace. Jednotlivá ministerstva mají rozdílný pohled, různé strategie, někdy jsou protichůdné,“ řekl Miovský. Postoje ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví by měla přiblížit pracovní skupina zřízená speciálně pro tento účel.
Kvůli roztříštěnosti podle něj vázne komunikace mezi jednotlivými profesionály. Vzájemné propojení je velmi slabé, nekonzultují se ani obsahy programů určené pro různé věkové skupiny dětí. Aby byla prevence účinná, je podle Miovského potřeba, aby děti na základní škole absolvovaly minimálně 90 hodin takto zaměřených programů.
Na záměru vytvořit systém „preventivního minima“, který by existoval na celonárodní úrovni, se pracuje od roku 2000. Od září probíhá projekt, v jehož rámci jsou mimo jiné shromažďována a vyhodnocována data o způsobu přípravy lidí, kteří se na školách prevencí zabývají.