Dokument také varuje, že kapacita amerických a světových laboratoří v současnosti nestačí k výrobě dostatečného množství vakcín na ochranu všech obyvatel. Kdyby pandemie vypukla v příštích měsících, nebylo by v prvním roce jejího trvání možné očkovat více než 90 procent Američanů, soudí zdravotní úřady.
Vláda ihned vyčlenila miliardu dolarů (asi 22 miliard korun) na smlouvy s laboratořemi na výzkum a výrobu antivirových vakcín a léků. Prvním cílem je zajistit látky, které umožní okamžitou imunitu vůči ptačí chřipce alespoň 20 milionům lidí, tedy méně než sedmi procentům obyvatel. Federální a zdravotní úřady se nyní zamýšlejí nad tím, které skupiny obyvatel by měly být v případě pandemie očkovány prioritně.
Jedni odborníci prosazují, aby jako první dostávali vakcíny a léky staří lidé a nejmenší děti, nakonec obyvatelé ve věku 2 až 64 let. Druzí prosazují věkovou skupinu od 13 do 40 let. Zvláštní ohled by se přitom vždy měl brát na osoby zajišťující chod státu, bezpečnost, zásobování a další nezbytné služby.
„Měly by se pořádat veřejné diskuse na toto téma, protože je důležité, aby lidé byli informováni o těchto plánech a začali přemýšlet, co by pro ně samotné mohly znamenat,“ řekl ředitel federálního očkovacího úřadu Bruce Gellin.
Američtí lékařští odborníci nabádají všechny země, aby se na pandemii chřipky dále připravovaly, přestože tato hrozba se v poslední době podle všeho snížila. Virus ptačí chřipky H5N1 od roku 2003 usmrtil přes 100 lidí; naprostá většina obětí se nakazila od nemocné drůbeže, nikoli od jiného člověka. Mutaci viru a jeho přenos mezi lidmi však nelze vyloučit.
ČTK