„Růst onemocnění může přetížit zdravotnické kapacity,“ konstatoval prezident Obama s tím, že „jako země jsme se připravili na všech vládních úrovních, a jako jednotlivci a komunity podnikáme bezprecedentní kroky, abychom zabránili hrozící pandemii“. Jeho mluvčí Reid Cherlin uklidňoval veřejnost. Popřel, že jde o nové hodnocení nástupu pandemie.
„H1N1 se šíří podle očekávání, ale v době, kdy systém zjistí, že je zahlcen, musí nouzové plány zrychlit,“ řekl.
Kromě zřizování dodatečných lůžkových kapacit například ve školách a jiných zařízeních Obamovo nařízení uvolňuje i pravidla pro dislokaci center k vyšetřování pacientů s příznaky onemocnění, a to mimo nemocniční budovy, aby se předešlo infikování jiných pacientů.
Pokud totiž podle platných předpisů stojí zdravotnický stan dále než 250 metrů od nemocnice, nelze na jeho provoz přispět z federálních prostředků. Stav nouze umožňuje i zjednodušenou administrativu při příjmu a evidenci pacientů.
U nemocnic rostou stany pro vyšetření
Preventivní povahu Obamova opatření ocenila i Jennifer Nuzzová ze střediska biologické bezpečnosti v Pittsburghu.
„V době kalamity nemáte ten luxus, abyste udržovali papírování v pořádku. Je třeba, aby se nemocnice soustředily na pacienty,“ citoval ji list The Washington Post.
Stany pro vyšetřování zřídily na svých parkovištích už některé nemocnice v Tennessee a v Texasu. Podle Střediska pro kontrolu nemocí a prevenci se virus H1N1 rozšířil už do 46 z 50 států USA a hospitalizováno je okolo 20 tisíc osob.
Od jara, kdy se virus v zemi vyskytl poprvé, mu už podlehlo přes tisíc lidí, z toho asi sto dětí. Dalších více než 2400 úmrtí je podle amerických zdravotníků s prasečí chřipkou spojeno.
Vakcíny se ale zpožďují. V polovině října jich mělo podle vlády být k dispozici 120 miliónů.
V době kalamity nemáte ten luxus, abyste udržovali papírování v pořádku.
Ve skutečnosti jich je desetkrát méně. Příčinou je podle listu WP, že kultivace viru ve slepičích vejcích je pomalejší, než se čekalo. Nový plán předpokládá 50 miliónů vakcín k polovině listopadu a zhruba 150 miliónů v prosinci. Část vakcín bude ve formě injekcí, část ve formě nosního spreje.
Prasečí chřipkou se podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) na světě nakazilo na 400 tisíc lidí. Zemřelo 5335 nakažených, z toho 229 v zemích Evropské unie. K nim minulý týden přibyla první oběť v Česku.
Nakažených víc, než uvádějí lékaři
Počet nakažených je však zřejmě vyšší. Uvedených 400 tisíc osob je totiž podle WHO zkreslen faktem, že mnoho zemí již přestalo individuální případy nákazy počítat.
Jak uvedla ČTK, v EU je nejpostiženější Británie, kde zemřelo 109 lidí, u nichž lékaři prokázali přítomnost viru v těle. Pětačtyřicet potvrzených obětí hlásí Španělsko a 36 Francie, která ale do své statistiky započítává i úmrtí ze zámořských teritorií.
Ze států v okolí Česka byla úmrtí lidí nakažených chřipkou A (H1N1) potvrzena v Německu (dva případy) a v Maďarsku (čtyři). V evropských neunijních zemích nemoci podle ECDC podlehlo osm osob v Norsku a jeden člověk na Islandu.
Celkem se v EU novým virem infikovalo přes 50 tisíc lidí. Většina z nich ale nemoc překonala bez výraznějších problémů a měla u nich jen mírný průběh.