Seznam vychází ze zkušeností předních amerických onkologických center, která nabízejí nejen protonové ozařování, ale i jiné formy léčby, a do značné míry odráží úhradovou politiku amerického systému pojištění Medicare.
„Cílem seznamu, který se opírá o odbornou literaturu, je lépe informovat všechny zdravotní pojišťovny o protonové terapii a dosáhnout společné úhradové politiky. Současně doufáme, že tento koncept pomůže k osvětě v celé onkologické komunitě,“ uvedl představitel Particle Therapy Co-Operative Group (PTCOG) profesor Eugen Hug.
Konkrétní diagnózy
Jak k úhradovému konceptu dodal ředitel Národní asociace protonové léčby v USA (NAPT) Leonard Arzt, onkologičtí pacienti by měli být plně informováni o všech možnostech léčby a dostat šanci dosáhnout na tu, která je pro ně nejlepší; tu by jim měly zaručit zdravotní pojišťovny.
Soupis diagnóz, které jsou indikací k protonové léčbě, zahrnuje zhoubné či nezhoubné nádory centrálního nervového systému (včetně primárních forem či variant astrocytomu, glioblastomu, meduloblastomu, neurinomu akustiku, kraniofaryngeomu, benigních a atypických meningeomů, nádorů hypofýzy a arteriovenózních malformací), intraokulární melanomy, nádory hypofýzy, zhoubná i nezhoubná onemocnění baze lební nebo osového skeletu (včetně chordomů a chondrosarkomů), zhoubné nádory hlavy a krku, nádory plic (zejména NSCLC), neresekovatelné retroperitoneální sarkomy, nádory u dětí do 18 let, nádory GIT, nádory urogenitálního traktu, gynekologické malignity a karcinom prostaty.
Seznam mají i pojišťovny
„Odborná rada pražského Proton Therapy Center (PTC) vypracovala pro VZP a ostatní zdravotní pojišťovny podrobný seznam diagnóz ve spolupráci s předními specialisty z jednotlivých lékařských oborů. Tento seznam odpovídá nejnovějším poznatkům o využití protonové terapie v onkologické léčbě podle NAPT i PTCOG,“ uvádí mluvčí PTC Vladimír Šulc s tím, že stejné seznamy diagnóz byly akceptovány i evropskými plátci zdravotní péče a jsou podkladem pro výstavbu nových protonových center. Příkladem může být Nizozemsko, které buduje hned čtyři centra s celkovou kapacitou 3500 pacientů ročně. Stejně tak i Švédsko, které v Uppsale v příštím roce otevře centrum srovnatelné s českým.
Seznam diagnóz by podle slov mluvčího měl být pro spolupracující pracoviště upřesňujícím podkladem, který napomůže správnému výběru pacientů pro protonovou léčbu. „Péče o onkologicky nemocné je týmová práce a snahou nás lékařů musí být správně indikovaný pacient,“ dodává hlavní lékař protonového centra Jiří Kubeš.
„V současné době se k nám většina českých pacientů nedostává včas. Pevně věřím, že je v zájmu zdravotních pojišťoven situaci, která není ku prospěchu pacientů, odblokovat a umožnit lékařům poskytovat péči lege artis,“ podotýká Vladimír Šulc.
V Česku zatím protonovou léčbu hradí pouze Vojenská zdravotní pojišťovna. Všeobecná zdravotní pojišťovna v PTC léčí část indikovaných pacientů (převážně děti), některé posílá ozařovat do mnichovského centra. Jak ZaM své čtenáře pravidelně informuje, dohoda o úhradové politice mezi PTC a VZP stále vázne.