Vafle si během staletí vydobyly své místo v kuchyních po celém světě. Setkat se můžete i s různými alternativami, ale princip jejich přípravy zůstává stejný. Pokud chcete vyzkoušet, jak chutná tento tradiční dezert či jeho zdravější variace, připravili jsme pro vás dva recepty na vafle, které zvládne i začátečník.
Tradiční vafle recept
Ingredience
- 300 g hladké mouky,
- 10 g kypřicího prášku do pečiva,
- špetka soli,
- 75 g krupicového cukru,
- 100 g změklého másla,
- 2 vejce,
- asi ½ litru mléka.
Postup
- Mouku prosejte spolu s práškem do pečiva a promíchejte se špetkou soli.
- V jiné míse utřete máslo s cukrem do jemného krému, poté po jednom přidejte vejce.
- Postupně vmíchejte suché suroviny a přilévejte mléko, dokud nevznikne hladké těsto o konzistenci podobné těstu na lívance.
- Hotové těsto nechte alespoň dvě hodiny odpočívat při pokojové teplotě, bude pak nadýchanější.
- Vaflovač předehřejte, případně lehce vymažte tukem. Těsto do něj nalévejte po částech a poté pečte dozlatova.
- Čerstvé vafle můžete podávat s marmeládou, ovocem, šlehačkou nebo jen lehce posypané moučkovým cukrem.
Fitness vafle
Ingredience
- 60 g řeckého jogurtu,
- 1 vejce (velikost M),
- 15 g ovesné mouky nebo jemně rozmixovaných ovesných vloček,
- 15 g proteinového prášku (volitelné),
- 20 ml vody (dle potřeby),
- kokosový olej na potření vaflovače.
Postup
- V míse promíchejte vejce s řeckým jogurtem, až vznikne hladká směs.
- Přidejte ovesnou mouku a případně i proteinový prášek, který zvýší podíl bílkovin.
- Pokud je těsto husté, zřeďte ho trochou vody, aby se lépe rozlévalo.
- Vaflovač lehce potřete kokosovým olejem a zahřejte. Nalijte do něj přiměřené množství těsta a pečte, dokud nejsou vafle zlatavé a křehké.
- Hotové vafle podávejte s ovocem, ořechy, semínky nebo trochou javorového sirupu. Jsou výborné i studené, třeba jako svačina na cesty.
Odkud vafle pocházejí?
Historie vaflí sahá hluboko do minulosti. První zmínky o pokrmu podobném dnešním vaflím pocházejí už ze starověkého Řecka, kde se připravovaly ploché koláče zvané obelios. Ty se pekly mezi dvěma kovovými deskami, které se zahřívaly nad ohněm. Tento princip se později stal základem vaflovačů, jak je známe dnes. O několik století později převzali recept Evropané, kteří jej začali vylepšovat a přizpůsobovat svým chutím.
Ve středověku se vafle staly oblíbeným jídlem při náboženských svátcích i lidových slavnostech. Kovové formy se zdobily reliéfy s náboženskými symboly nebo erby. V každém regionu se přitom recept mírně lišil. Někde se do těsta přidával med, jinde pivo, které mu dodalo nadýchanost a lehkost.
Největší slávy se vafle dočkaly v Belgii, kde se jejich výroba proměnila téměř v umění. Vznikly dva hlavní typy, a to bruselské, které jsou lehké a nadýchané, a liegské, hustší, se sladkými krystalky cukru. Když se v 19. století rozšířily do Ameriky, staly se neodmyslitelnou součástí amerických snídaní.
Od tekutého těsta ke křupavému dezertu
Připravit dokonalé vafle není těžké, ale vyžaduje to trochu cviku. Těsto musí být hladké, kompaktní a bez hrudek. Základem je rovnováha mezi tekutými a suchými surovinami. Pokud je směs příliš řídká, vafle budou gumové, příliš husté těsto zase nevyběhne. Doporučuje se navíc těsto po zamíchání nechat pár minut odpočinout, aby se aktivoval lepek a ingredience se spojily.
Vaflovač musí být dobře rozehřátý, ideálně vymazaný trochou másla nebo oleje, aby se těsto nepřichytilo. Pečení obvykle trvá tři až pět minut, ale záleží na typu přístroje i těsta. Když vafle získá zlatavou barvu a okraje začnou křehnout, je hotovo. Poté je vhodné ji vychladit na mřížce, aby si zachovala křupavost.
Různé podoby vaflí
Vafle mají mnoho podob a právě v tom spočívá jejich kouzlo. Belgické vafle s hlubokými kapsami skvěle doplňuje ovoce a šlehačka, zatímco ty liegské s karamelizovaným cukrem se jí samotné. Francouzské varianty bývají zase tenké a křehké, podobné oplatkám, které se podávají ke kávě nebo čaji. V severských zemích se pak pečou vafle s příměsí skořice či kardamomu.
V posledních letech se objevují i zdravější a kreativnější verze. Ovesné, pohankové či celozrnné vafle nahrazují ty z klasické mouky, kokosový olej zase supluje máslo. Sladkost lze doladit medem, javorovým sirupem nebo rozmačkaným banánem. Díky těmto úpravám se vafle stávají přirozenou součástí zdravého životního stylu, aniž by ztratily svou oblíbenou chuť.
Stále populárnější jsou pak slané variace vaflí. Bramborové vafle s bylinkami, sýrové varianty nebo těsta se špenátem a česnekem dokážou skvěle doplnit polévku nebo posloužit jako samostatné jídlo. Jedná se tak o univerzální pokrm, který se hodí ke každé příležitosti.
Miluje je celý svět
Každý národ si tento dezert přetvořil po svém a právě díky tomu se staly celosvětovým fenoménem. V Belgii jsou národním symbolem, v Americe patří k typickým snídaním a v Asii se proměnily v moderní street food se zajímavými příchutěmi.
Jejich obliba vychází z jednoduchosti i možností, které nabízejí. Můžete je servírovat s ovocem, šlehačkou, zmrzlinou, tekutou čokoládou, ale také se sýrem nebo vejcem. Každý si zkrátka může vytvořit kombinaci, která mu nejlépe vyhovuje.
Zdroje: time.com, tasteofbelgium.com, edition.cnn.com, sciencemeetsfood.org, americanhistory.si.edu
