v posledních desetiletích celosvětově stoupá výskyt onemocnění ledvin. Z výsledků americké epidemiologické studie (NHANES III, 2003) vyplývá, že prevalence chronických onemocnění ledvin v obecné populaci dosahuje 10 %.
Stratifikaci závažnosti renálního postižení umožňuje klasifikace chronických onemocnění ledvin publikovaná v roce 2002 (Kidney Disease Outcome Quality Initiative - K/DOQI Guidelines, 2002).
Je založená na hodnocení funkce ledvin pomocí glomerulární filtrace (GF) vztažené na ideální tělesný povrch (1,73 m2). Z praktických důvodů je místo stanovení clearance endogenního kreatininu (vyžadující 24hodinový sběr moče) doporučeno použít k odhadu GF výpočet podle Leveyho nebo jednodušší a rozšířenější kalkulaci podle Cockrofta a Gaulta (Ckreat = (140 - věk) x hmotnost/49 x sérový kreatinin; u žen se vypočtená hodnota násobí koeficientem 0,85).
Chronická onemocnění ledvin se podle hodnoty GF rozdělují do 5 stadií: 1. Poškození ledvin (abnormální močový nález, histologické změny) s normální nebo zvýšenou GF >1,5 ml/s; 2. Poškození ledvin s mírným poklesem GF 1,0-1,49 ml/s - chronická renální insuficience mírného stupně; 3. Poškození ledvin se středním poklesem GF 0,500,99 ml/s - chronická renální insuficience středního stupně; 4. Poškození ledvin se závažným poklesem GF 0,25-0,49 ml/s - chronická renální insuficience těžkého stupně; 5. Selhání ledvin - GF