Vážení čtenáři,

10. 10. 2007 0:00
přidejte názor
Ilustrační obrázek
Autor: VitalikRadko – Depositphotos
Ilustrační obrázek

moderní medicína se stále více specializuje na užší a užší podobory, mezi nimiž je mnohdy obtížné nalézt společné pojítko. Takovým pojítkem mezi jednotlivými obory je metabolismus a výživa. Zejména provázanost metabolických drah se zdá být v současné době jakousi spojnicí mezi objevy molekulární biologie, fyziologie a jednotlivými podobory klinické medicíny. Výživa zřejmě ovlivňuje tuto metabolickou integritu, a to jak z hlediska krátkodobého, tak z hlediska dlouhodobého.




Příkladem krátkodobého vlivu výživy na průběh onemocnění může být náhlá porucha příjmu potravy u akutního onemocnění. Následná podvýživa pak ovlivní nejen rekonvalescenci, ale zřejmě i střednědobou mortalitu. O tom svědčí nálezy popisující vliv malnutrice na několikaměsíční mortalitu nemocných hospitalizovaných na jednotkách intenzívní péče. Přestože se takového nemocného podaří zachránit a dokonce propustit z nemocnice, pravděpodobnost jeho kvalitního života je daleko nižší než u nemocného, jehož stav výživy byl v pořádku.

V současné době je velmi zajímavé sledování vztahu malnutrice a zánětu. Kombinace těchto dvou symptomů má pro pacienta velmi negativní prognostický význam, a to jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska. Zdá se, že nedostatečná obrana před zánětlivými mediátory stojí i za řadou tzv. civilizačních nemocí. Rovněž poruchy výživy v dětském věku (nebo dokonce v prenatálním období) mají svůj dlouhodobý prognostický význam. O tom svědčí epidemiologické studie, které prokazují, že jedinci s nižší porodní váhou trpící malnutricí v kojeneckém období jsou ohroženi ve středním věku rozvojem metabolických chorob, zejména diabetu, hyperlipoproteinémie a hypertenze s následným cévním postižením.

Redakce a redakční rada Postgraduální medicíny se rozhodly věnovat jedno číslo právě výživě a metabolismu. Toto rozhodnutí považuji za mimořádně šťastné, a to i proto, že v odborném tisku se uvedené problematice věnuje pouze málokdo. To je s podivem především v době, kdy je možno nalézt obrovské množství zaručených informací týkajících se výživy ve všech sdělovacích prostředních. Právě nerovnováha mezi laickými doporučeními a seriózním výzkumem je často příčinou dietních postupů, které mohou být pro nemocného škodlivé.

Podařilo se mi oslovit přední odborníky, kteří se klinické výživě a metabolismu již řadu let věnují a kteří se pokusili své poznatky a zkušenosti sepsat do postgraduálních publikací. Za to bych chtěl všem autorů srdečně poděkovat. Věřím proto, že čtenář nalezne v tomto čísle odpovědi na některé otázky a současně, že nejde o poslední číslo věnované výživě a metabolismu.

Prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?