Šéf dotyčné firmy pochybení přiznal, ale tvrdí, že jde jen o mírně upravený předchozí produkt, který certifikát má.
Zdravotní činitelé uvedli, že není důvod věřit, že by tyto necertifikované náhrady představovaly nějaké zdravotní riziko. Přesto vyzvali chirurgy, kteří je voperovali, aby pacientům udělali další prohlídky včetně rentgenových snímků.
Zároveň zahájili vyšetřování výrobce náhrad, firmy Ceraver, u níž bylo zabaveno zhruba 1000 umělých kyčelních kloubů, uvedla francouzská státní agentura pro bezpečnost léků ANSM. Ta rovněž prověřuje tvrzení, že čtyři nově vyvíjené kovové hřeby Ceraver, které nebyly oficiálně schváleny, byly implantovány čtyřem pacientům, aniž by byli vyrozuměni o tom, že jsou vlastně součástí experimentu.
Ceraver je druhým největším francouzským výrobcem kloubních náhrad a ročně produkuje zhruba 3000 umělých kloubů pro kotníky, kyčle, kolena a ramena. Necertifikované kyčelní klouby byly prodány zhruba 60 francouzským nemocnicím; žádný z nich nebyl vyvezen a dosud se neobjevily žádné zprávy, že by s nimi byly nějaké problémy, řekl náměstek ředitele ANSM François Hébert.
Na skutečnost, že Ceraver neabsolvovala potřebný schvalovací proces svého produktu, upozornil v dubnu anonym. Šéf společnosti Daniel Blanquaert přiznal listu Le Parisien, který tuto informaci přinesl jako první, že firma pochybila: „Udělali jsme chybu. Ale úpravy, které jsme na kyčelní kloubní náhradě udělali, byly podle nás natolik malé, že nevyvolávaly potřebu projít znovu celým certifikačním procesem, což by trvalo až dva roky.“
Pokud jde o kovové hřeby používané k narovnání končetin po chirurgické nápravě zlomenin, mají podle Blanquaerta antibakteriální povrch, jehož vývojem společnost strávila řadu let. Listu Le Parisien řekl, že chirurg, který tyto hřeby voperoval čtyřem pacientům, měl před důchodem a chtěl být první, kdo je použije, protože si je jistý, že budou průlomem v medicíně.
Před soudem v Marseille nyní stojí několik představitelů francouzské společnosti PIP zapletených do aféry celosvětového rozsahu s vadnými prsními implantáty. Používala do nich gel vlastní výroby, který byl pro ženy rizikový. Od roku 1992 do roku 2010 se jich celkem prodalo zhruba 300.000; dostaly je ženy v řadě zemí světa včetně Česka.
Žaloba eviduje více než 4100 protržených voperovaných prsních náhrad a 2700 žen, u kterých vyvolaly záněty. Objevily se i dohady, že podporují vznik rakoviny, ale to se nepotvrdilo. V Česku mělo implantáty PIP přes 2000 žen. Ministerstvo zdravotnictví jim doporučilo výměnu a valná většina žen ji podstoupila.