Počet lidí ochotných darovat kostní dřeň by však měl být mnohem vyšší.
„Potřebnost je veliká, pacientů s hematoonkologickým onemocněním přibývá. Jsou to vesměs mladí lidé, u některých je darování kostní dřeně jedinou léčebnou možností a nadějí na vyléčení,“ uvedla primářka.
Získat dárce kostní dřeně je však podstatně těžší než například dárce krve. „Lidé se bojí vlastního odběru, také je zde věkové omezení,“ řekla Stavařová s tím, že do registru se může bezplatně dostat jen zdravý člověk mladší 35 let. Starší lidé už musejí vstupní vyšetření spočívající v odebrání vzorku krve zaplatit.
Nemocnice proto vítá akce různých společností, které dárce přilákají. Dnes se ve zlínské nemocnici do registru zařadili házenkáři týmu Gumárny Zubří a házenkářky z Veselí nad Moravou. Iniciátorem byl masér týmu Zubří Petr Kocurek. Devětatřicetiletý muž je v registru už 15 let, kostní dřeň však zatím nedaroval. „Lidí v registru není nikdy dost,“ řekl dnes ČTK.
Jedním z házenkářů, kteří si nechali odebrat vzorek krve a zapsali se do registru, byl také kapitán týmu Tomáš Bechný. „Mám z toho dobrý pocit, nebylo to jako darovat krev u lékaře při prohlídce. Když s tím masér přišel, bral jsem to jako pozitivní věc,“ řekl Bechný.
Pokud se najde vhodný příjemce, dárci kostní dřeně si mohou vybrat způsob odebrání. Buď se dřeň odebere v narkóze z kyčle, kdy na druhý den záda trochu bolí jako při naraženině, nebo se za několik hodin odebere standardně jako při odběru krve z žíly. „Dárce si v tomto případě však musí aplikovat několik dní předem injekce, aby došlo ke zmnožení mladých zárodečných buněk kostní dřeně a vyplavily se do krevního oběhu,“ poznamenala primářka s tím, že dárci si sami vyberou způsob, který jim vyhovuje.
Dárců krve je ve Zlínském kraji podstatně více. Pravidelně chodí dávat krev asi 5000 lidí, loni jich přibylo 200. Při různých akcích však chodí nárazově mnohem více lidí.