Tým vědců spolupracuje s pracovníky Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v Praze, kteří objevené molekuly upravují do podoby proléčiv. ČTK o tom informovala referentka publicity českobudějovického biologického centra Daniela Procházková.
Podle vedoucího laboratoře arbovirologie českobudějovicko-brněnského týmu Daniela Růžka ještě nějakou dobu potrvá, než se na trh dostane finální produkt v podobě léku. Ve většině případů takový proces zabere i několik let. „K výslednému léku je ještě dlouhá cesta. My v tuto chvíli víme, jaká skupina látek na virus funguje a kde je jeho Achillova pata, na niž se můžeme zaměřit. To je naprosto zásadní a na základě těchto poznatků se můžeme odrazit k dalším krokům,“ řekl ČTK Růžek.
Virus klíšťové encefalitidy je blízce příbuzný viru zika, který se začal během posledního roku šířit především v zemích Latinské Ameriky. Vědci expanzi viru zika dávají do souvislosti s prudkým nárůstem případů mikrocefalie u novorozenců a dalších neurologických komplikací. Podle odhadů mezinárodní zdravotnické organizace se tímto virem nakazí v následujících letech až čtyři miliony lidí.
Vědecký tým, který se skládal z pěti lidí, pozoroval vysoký účinek objevených látek u zvířat. „Látky přímo blokují množení viru v hostitelské buňce. Jedná se o takzvané nukleosidové analogy, tedy látky příbuzné těm, na kterých pracoval dnes již zesnulý profesor Antonín Holý,“ uvedl Růžek.
Výzkum je výjimečný tím, že se na něm podíleli vědci do 35 let. Projekt podporuje Grantová agentura ČR a Agentura pro zdravotnický výzkum ČR.
Růžek poznamenal, že na výzkumu účinných látek proti encefalitidě tým pracoval dva roky. V porovnání s tím zabralo zkoumání látek proti viru zika kratší dobu. „Trvalo asi tři až čtyři měsíce, ale jednalo se o intenzivní práci, kdy jsme se tomu věnovali i o víkendech a po večerech. Navíc jsme měli trochu náskok v tom, že jsme už znali látky, které fungují na encefalitidu,“ uvedl Růžek.