Američtí vědci poprvé v historii použili lidské kmenové buňky k pokusům na opicích se symptomy Parkinsonovy nemoci. Testy jsou považovány za první krok k nalezení léčby tohoto chronického onemocnění centrální soustavy, které především omezuje hybnost pacientů.
Kmenové buňky zpočátku bránily tomu, aby poškozené mozkové buňky ještě více degenerovaly. Stav primátů se nicméně po čtyřech měsících začal opět zhoršovat, napsal server BBC News s odvoláním na časopis americké akademie věd.
Kmenové buňky sice dávají naději na úspěšnou léčbu mnoha nemocí, ale průlom je v nedohlednu. „Stále mluvíme o rocích,“ řekl jeden z autorů výzkumu Richard Sidman.
„Tohle je ale alespoň začátek. Je možné, že se budeme zabývat i využitím kmenových buněk pro léčbu jiných nemocí, než je Parkinsonova choroba,“ dodal.
Jeho tým původně předpokládal, že kmenové buňky nahradí ty poškozené. Proto jej překvapilo, že kmenové buňky ty mozkové namísto toho chránily a bránily další degeneraci.
Ačkoli se opicím dařilo v prvních měsících testu dobře, po čtyřech měsících zase začaly vykazovat symptomy nemoci.
Podle vědců by to mohlo být tím, že zvířata začala odmítat cizí tkáň. Proto bude potřeba další výzkum, aby byl potlačen jejich imunitní systém.
Ředitel britského střediska pro výzkum Parkinsonovy choroby Kieran Breen však varuje v souvislosti s prací amerických kolegů před předčasným optimismem.
„Jde o výsledky velmi raného stádia neklinických testů se zvířecí formou nemoci,“ upozornil Breen. Podle něj bude za pomoci dalších studií třeba zjistit, zda bude mít použití kmenových buněk stejné výsledky i u lidí.
Parkinsonovou nemocí trpí ve světě asi čtyři miliony lidí.
Kromě Alzheimerovy choroby jde o jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění mozku. V Česku má tuto nemoc asi 15.000 lidí.
ČTK