Strážníky vybrali kvůli tomu, že jako jedni z mála zaměstnanců tráví celou pracovní dobu venku, řekl novinářům Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Další studie a měření podle něj ukázala, že kvůli domácímu topení se zhoršuje v zimě ovzduší i v dříve čistých oblastech země.
Vědci se věnují vlivu kvality ovzduší na reprodukční zdraví dlouhodobě. Z jejich měření vyplývá, že například ve dříve znečištěných severních Čechách se kvalita ovzduší v posledních 15 letech výrazně zlepšila. Naopak v regionech, které dřív zařazovali do studií jako „čisté“, aby měli srovnání, se situace zhoršila. „Kvůli zdražení energií lidé přecházejí z plynu zase na pevná paliva, případně spalují odpadky. Dnes jsou na tom Prachatice hůř než Praha nebo Teplice,“ řekl Šrám.
Jiří Rubeš z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně dodal, že zatímco vliv špatného ovzduší na spermie lze v různých studiích měřit a sledovat, vědci dosud nemají data o působení škodlivin na ženské pohlavní buňky. „Vajíčka jsou pro nás de facto nedostupný materiál,“ řekl.
Šrám zdůraznil, že podle dalších studií poškozuje znečištěné ovzduší i dítě v matčině děloze. Podobně jako u kuřačky u ní roste riziko, že se jí narodí dítě s nižší porodní váhou. „Významná je v tom, že děti se narodí s takzvanou funkční nedostatečností. Ta se může projevit až ve středním věku tak, že je u těchto jedinců vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedl.
Podle Šráma by se měl špatným ovzduším víc zabývat stát. V 90. letech podle něj padlo rozhodnutí investovat šest miliard korun do plynofikace, což mnohde kvalitu vzduchu výrazně zlepšilo. Nyní je podle něj čas na další zásahy, protože kvůli domácímu topení se situace s kvalitou vzduchu v ČR plošně zhoršuje. V některých západoevropských státech podle něj například důchodci dostávají příspěvky na topení ušlechtilými palivy, pokud na ně nemají.