Vědci v USA získali kmenové buňky z klonovaných lidských embryí

16. 5. 2013 8:14
přidejte názor
Autor: Redakce
Americkým vědcům se podařil toužebně očekávaný průlom v oblasti klonování. Vyprodukovali kmenové buňky z klonovaných lidských embryí, což by mohlo vést k nové cestě, jak účinně pokročit v léčbě například Parkinsonovy choroby nebo cukrovky.


Informovala o tom agentura AP s odvoláním na zprávu z odborného časopisu Cell.

Jak upozornila také agentura Reuters, vědcům se po více než 15 letech světových neúspěchů a jednoho otevřeného podvodu nakonec podařilo vytvořit lidské kmenové buňky stejnou technikou, jakou vznikla klonovaná ovce Dolly v roce 1996. Transplantovali genetický materiál z dospělé buňky do neoplodněného vajíčka, jehož vlastní DNA ale odstranili.

Vyvinuli tak lidské embryonální kmenové buňky, což představuje jakýsi svatý grál v embryonální biologii: jde o prazáklad, z něhož vyklíčí více než 200 druhů speciálních buněk vytvářejících různé tkáně, které pak tvoří lidské tělo.

Objev by tak měl mít nesmírný význam v oblasti medicíny doposud svazované nejen neustále se vršícími technickými překážkami, ale i přetrvávajícími etickými otázkami.

Doposud byla nejpřirozenějšími zdroji kmenových buněk lidská embrya, jejichž využívání ve vědě představovalo etické kontroverze. Nejnovějším prostředkem oznámeným vědci z Oregonské univerzity a tamějšího výzkumného střediska jsou neoplodněná lidská vajíčka.

Podle zprávy časopisu Cell oregonští vědci získali kmenové buňky z šesti embryí vzniklých z darovaných vajíček. Dvě embrya dostala DNA z kožních buněk dítěte s genetickou poruchou a ostatní měla DNA z kožních fetálních buněk.

Vedoucí výzkumného týmu Shoukhrat Mitalipov řekl, že úspěch se nedostavil kvůli jedné technické inovaci, ale z revize celé řady procesních kroků. Upozornil, že trvalo šest let, než jeho tým dosáhl cíle, a to poté, co se mu nejprve totéž podařilo s opičími embryi.

Za mezník na velmi dlouhé cestě k transplantační tkáni označil podle AP informaci bostonský expert na buňky George Daley.

Odstraněním potřeby lidských embryí odpadá etická překážka a odbouráním původní DNA se zase překonávají potíže s odmítavou imunitní reakcí organismu. Mohou se tak významně rozšířit vědecké pokusy s kmenovými buňkami a jejich vývojovými variantami s cílem nahrazovat poškozené nebo zničené buňky při srdečních onemocněních, Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze nebo například poranění míchy.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?