Výsledky studie byly publikovány v časopise Nature Communications, informoval o nich server BBC. Nový kmen chřipky H7N9, který se přenáší z drůbeže na člověka, byl poprvé zaznamenán v březnu 2013 v Číně a dosud na něj zemřelo 62 lidí.
Studie identifikovala hlavní „zóny ohrožení“, kde by drůbež měla být pod kontrolou, která by odhalila hrozbu nákazy. Počítačový model mapoval na 8000 trhů s drůbeží a vyhodnotil, jak blízko od sebe musí být, aby se infekce začala šířit.
Výsledkem studie tak není předpověď, kde virus příště udeří, ale přehled oblastí, kde existují podmínky pro šíření viru, pokud se zdejší drůbež nakazí. Bangladéš, sever Indie, delta Červené řeky a Mekongu ve Vietnamu a odlehlé části Indonésie a Filipín patří mezi nejohroženější oblasti.
Podle analytika z nairobského ústavu International Livestock Research Institute Tima Robinsona mapa ukazuje, s jakou pravděpodobností by se virus z jednotlivých oblastí rozšířil, pokud by se zde vyskytl. Studie ale nezachycuje, do jakých destinací by se šířil. Vědci proto chtějí do modelu zapojit i údaje o asijském obchodu s drůbeží.
Simon Hay z Oxfordské univerzity uvádí, že mapy ukazují, co by se stalo, pokud by se v lokalitě objevila nová nákaza a propuklo onemocnění. Nástroje, které výzkum představil, se podle něj dají využít i pro další kmeny ptačí chřipky. Jako největší hrozbu vnímá, pokud by se virus začal šířit z člověka na člověka. „Proces nemoci při šíření infekce z člověka na člověka je úplně jiný, začal by se užívat model pro klasickou chřipku, který počítá s tím, jak blízko od sebe lidé žijí, kolik z nich cestuje mezi městy a jaký je objem proudění vzduchu,“ vysvětluje oxfordský profesor.