Někteří upozorňují na to, že shánění potřebných grantů jde pak na úkor vědecké práce, na kterou odborníkům už nezbývá tolik času.
Jak si nenechat uniknout miliardy korun z evropských dotací, ale zároveň udržet velká vědecká centra v chodu v dalších letech? Tuto otázku si poslední dobou kladou brněnské univerzity nebo nemocnice, které se pustily do stavby výzkumných gigantů. Provoz těchto center je velice drahý a instituce musejí řešit, z čeho ho utáhnou po vypršení základní dotace.
Problémy s provozem v poslední době řeší už centrum klinického výzkumu ICRC napojené na Fakultní nemocnici u svaté Anny, které muselo dostat padesátimilionovou injekci od ministerstva zdravotnictví. Peníze totiž nemocnice dlužila spolupracující americké Mayo Clinic. Objevily se i obavy, že bude muset projekt vracet několikamiliardovou dotaci od Unie. „V červenci čeká nemocnici rozsáhlý audit, který zhodnotí nutnost spolupráce i celkovou udržitelnost výzkumu,“ sdělil ministr zdravotnictví Marcel Chládek.
Proti konkurenci
Přírodovědeckému výzkumu se věnuje další obří vědecké centrum CEITEC. Vysoké učení technické si od jeho fungování slibuje zvýšení konkurenceschopnosti. „Vznikají v něm významné vědecké kapacity z oblasti pokročilých materiálů a technologií. Dokončují se laboratoře včetně nejmodernějšího technologického a přístrojového zázemí. Díky tomuto projektu se chceme připojit k evropskému výzkumného prostoru, otevřít se světu a napomoci vytvořit podmínky pro mezinárodní vědeckou spolupráci a spolupráci se soukromým sektorem,“ popsal plány prorektor pro rozvoj vědecké a výzkumné činnosti Lubomír Grmela.
Vědecký ředitel CEITEC VUT Radimír Vrba upozornil, že ve srovnání s Německem mají čeští výzkumníci obtížnější pozici. „Podpora německé vlády je jiná, protože výzkumné ústavy a týmy mají podporu až na deset let a jenom patnáct procent výdajů kryjí z grantů nebo ze spolupráce s průmyslem. Tamní vědci se tak mohou soustředit na bádání, základní a aplikovaný výzkum, publikování a přípravu patentů,“podotkl. Podle něj čeští vědci neustále píšou projekty do výběrových grantových řízení, a pokud s pravděpodobností deset až patnáct uspějí, pak teprve mohou vědecky pracovat. „Do toho píšou monitorovací, průběžné či závěrečné zprávy. Mezitím jezdí na konference,“ dodal.
Přestože už má CEITEC za sebou řadu vědeckých úspěchů, potýká se s průtahy stavby laboratoří v kampusu Pod Palackého vrchem. „Zpozdily se o rok a půl. Mohou za to komplikace výběrových řízení jednotlivých etap stavebních prací. Čeká nás poslední etapa a stále věřím, že stihneme stavbu dokončit začátkem příštího roku. Bohužel nám víc než roční zpoždění komplikuje plnění vlastních vědeckých a výzkumných prací a zejména experimentů,“ sdělil Vrba.
Podle ekonomického analytika Tomáše Menčíka získávání grantů a hledání peněz na provoz vědeckých center nemusí být nesplnitelné. „Vědecká centra v Brně mají za sebou řadu úspěchů a tymu pomohou získat v budoucnu další granty. Nemám obavu,že Evropská unie přestane vědecké programy dotovat. Brno má velký potenciál si vědce a fungující výzkumná centra dál udržet,“ poznamenal analytik.
Vhodná spolupráce
Podle něj dobře funguje spolupráce vědců s firmami zaměřenými na moderní technologie. „Jsou na sebe navázané a společnosti přicházejí do lokalit na Černovické terase a v okolí areálu Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem,“ dodal.
Spolupráci mezi vědeckými centry a firmami pomáhá rozvíjet také Jihomoravské inovační centrum. „Překonat bariéry mezi univerzitami a vědeckými centry na jedné straně a firmami na druhé straně, není jednoduché. V Brně a na jižní Moravě jsme v tom ale nejdále,“ podotkla mluvčí inovačního centra Helena Továrková.
Dodala, že dobrým příkladem jsou třeba inovační vouchery, které znamenají poukázku na sto tisíc korun na společný projekt firmy a vědců. „Zájem podniků je velký, do letošního šestého ročníku se přihlásilo rekordních 223 firem,“ upozornila mluvčí.