Ministr to řekl novinářům v reakci na vyjádření ředitele VZP Pavla Horáka, že příčinou problémů je ministerstvo, které neprovedlo potřebné legislativní změny. Horákova slova dnes zopakoval i šéf správní rady VZP Marek Šnajdr.
Podle Horáka bude mít VZP letos propad tři miliardy korun, do konce příštího roku může dosáhnout až devíti miliard, pokud Heger navýší úhradovou vyhláškou platby za zdravotní péči. VZP ve zdravotně pojistném plánu na rok 2013 počítá s poklesem úhrad o čtyři procenta. Tím by dosáhla v daném roce vyrovnaného hospodaření.
„Proti VZP a pro to, že pláč a strkání problému na ministerstvo jsou účelové, je fakt, že vnitřně je vedení VZP značně rozloženo. Svědčí pro to nefunkčnost jejich výpočetního systému a fakt, že tři čtvrtě roku po konci roku 2011 není loňský rok lůžkovým zařízením dosud vypořádán. Myslím si, že ve VZP nefungují věci, jak mají,“ řekl ministr.
Šnajdr se proti jeho tvrzením ale zásadně ohradil. Hlavní příčinou propadu zdravotního pojištění je podle něj to, že ministerstvo vedené Hegerem neuskutečnilo téměř žádný z kroků, ke kterým se zavázalo v koaliční smlouvě a programovém prohlášení, a to jak na straně úspor v systému, tak i stabilizace jeho příjmů.
„Slova Leoše Hegera jsou jenom snahou alibisticky se zbavit zodpovědnosti za nedobrý a velmi rizikový stav českého zdravotnictví a to, že se i letos prohlubuje a v příštím roce, pokud se rychle nezačne pracovat na potřebných změnách, může již nabýt rozsahu, že bude ohrožovat schopnost financovat péči v ČR v potřebném rozsahu,“ řekl ČTK Šnajdr.
Očekával by prý od Hegera spíše to, že začne hledat změny, zákony, vyhlášky a kroky, které nedobrou situaci vylepší.
Hospodařením zdravotních pojišťoven a jejich loňským více než pětimiliardovým propadem se ve středu zabývala vláda. Odmítla ale přidat peníze navýšením platby státu. Heger má do konce měsíce podat zprávu o výběru pojistného za první pololetí, kabinet pak bude hledat řešení.
Podle Hegera je nyní VZP na hranici problémů. V pololetí měla na účtech jen asi tři čtvrtě miliardy, byla tedy ještě v mírném plusu. Úhrady se začaly zpožďovat asi o tři dny, což zatím je minimum proti krizovým dobám, kdy zpoždění dosahovalo i půl roku. Malé zpoždění je ale signálem, že se hospodaření horší, řekl ministr.
Deficit, který loni měly ostatní pojišťovny, byl minimální, vykryly ho ze svých přebytků. Na péči loni daly všechny pojišťovny 220 miliard korun.
Zaměstnanecké pojišťovny musely loni dát část přebytků do přerozdělení, většinu, zhruba tři miliardy, letos dostala VZP. Má nejvíc vážně nemocných a přerozdělením plyne více peněz právě na ně. VZP se podle Hegera už nemůže vymlouvat na to, že ji přerozdělení znevýhodňuje.
„My máme jasná data, že VZP platí výrazně více nad úroveň úhradové vyhlášky, než platí pojišťovny menší. Takže je to také otázka smluvní politiky VZP, která dlouhá léta