Při aktuální epidemii eboly v západní Africe se šíří nejnebezpečnější z jejích kmenů. Devět z deseti nakažených mu podlehne, tvrdí objevitel viru Peter Piot.
„Je to dosud největší a nejdelší epidemie. První, která postihla tři státy, a první, která se objevila v hlavním městě. Ochromuje to celou společnost. Nejen kvůli úmrtím, ale také proto, že přestávají fungovat nemocnice i obchod a místo toho nastupuje strach a panika,“ popsal listu The Times of India belgický lékař Piot, který ebolu v roce 1976 popsal.
Odborníci se vesměs shodují, že virus eboly se mimo jiné kvůli nízkým teplotám ve střední Evropě těžko může masově rozšířit. Obecně jsou podle Piota riziková prostředí plná chudoby, nefunkčního zdravotnictví a chybných hygienických návyků. Zároveň však dodává, že virus se nešíří tak snadno, jak si laická veřejnost představuje.
„Nevadilo by mi sedět vedle nakaženého ebolou v metru, pokud by na mě přímo nezvracel nebo něco podobného. K přenosu této infekce je nutný velmi těsný kontakt,“ řekl britskému listu The Telegraph muž, který nyní šéfuje Londýnské škole pro hygienu a tropickou medicínu.
První potvrzenou neafrickou zemí s pacientem nakaženým ebolou se staly Spojené státy, které za přísných opatření převezly lékaře Kenta Brantleyho, který se nakazil v Libérii. Řadu expertů přitom podle stanice ABC překvapilo, že Brantley navzdory vážné nemoci vešel do nemocnice ve městě Atlanta po svých, dovede se sám osprchovat, a dokonce ošetřujícím lékařům pomáhá s léčbou.
Optimisticky naladěná byla podle amerických médií i Brantleyho žena, která s ním mluvila po telefonu přes skleněnou stěnu.
Američanka Nancy Writebolová, která se nakazila v téže liberijské nemocnici jako Brantley, bude do vlasti převezena v řádu několika dní.
Podezřelé příznaky byly dříve zaznamenány u žadatele o azyl v Británii a u turistky navrátivší se do Hongkongu, ani v jednom případě se však ebola nepotvrdila.
Prezidenti zasažených západoafrických států se na pátečním summitu shodli, že izolují pohraniční oblasti a vyhlásí v nich karanténu. „Chceme mezinárodní společenství ujistit, že se epidemie nerozšíří do dalších zemí,“ uvedli politici v závěrečném prohlášení.
Světová zdravotnická organizace (WHO), podle jejíchž představitelů dosavadní opatření nestačí k tomu, aby se šíření eboly zabránilo, hodlá na boj s epidemií vynaložit sto milionů amerických dolarů (více než dvě miliardy korun). Poslední údaje WHO mluví o 729 obětech krvácivé horečky a celkem 1323 nakažených lidech. Centrem epidemie jsou státy Guinea, Libérie a Sierra Leone. Nakažení z těchto států přicestovali do USA, Nigérie a do Maroka.