Ministr zdravotnictví se rozhodl, že je bezpodmínečně třeba realizovat rekonstrukci oken. Avšak suma, kterou je ochoten za jedno okno zaplatit podle výrobců daleko převyšuje skutečně nutné náklady.
Mluvčí úřadu Vlastimil Sršeň zdůvodňoval LN cenu zakázky tím, že je budova památkově chráněná. Podle něj památkáři trvají na tom, že v případě výměny oken musí být jednoznačně zachován jejich design i funkčnost.
„Okno musí být plně funkční a musí mít všechny platné certifikáty. Samotný certifikační proces u zkušeben přitom vychází na statisíce korun,“ dodává pro LN Sršeň. Okna jsou dle něj údajně 90 let stará a uváděná částka představuje maximum možného.
Památkáři jsou v šoku
Jenže více než 500 tisíc korun za rekonstrukci jednoho okna o rozměrech 1,28 x 1,91 metru překvapila podle listu i památkáře, na které se ministerstvo odvolává.
„Jedná-li se o klasickou řemeslnou práci, je částka opravdu vysoká. Požadavky památkové péče sice mohou cenu mírně navýšit, nikoli však takovým způsobem,“ komentovala pro LN Sršňova slova mluvčí Národního památkového ústavu Zdeňka Kalová.
Výrobci: Zvládli bychom to za 30 tisíc
Lidové noviny se dotázali několika výrobců oken na skutečně reálnou cenu zakázky. Například Miroslav Šírer ze společnosti Okna Šírer přá dokáže vyrobit podobné dřevěné okno za méně než 30 tisíc korun.
Zástupkyně společnosti Slavona Zora Stupňáková zase kritizuje argumentaci Vlastimila Sršně, který tvrdí, že cenu navyšuje nutná certifikace.
„Pokud firma vyrábí standardně okna, tak si je obvykle certifikuje jen jednou – před uvedením na trh. Zákonem stanovené zkoušky přitom stojí kolem 35 tisíc korun,“ uvedla pro list. Se vším všudy by cena okna měla podle Stupňákové vyjít maximálně na 100 tisíc korun.
List konzultoval celou záležitost i s právníkem Martinem Chadrným, podle kterého jde o vzorový příklad plýtvání veřejnými penězi.
„Je evidentní, že si úřad ohýbá parametry nakládání s veřejnými prostředky,“ sdělil listu.