Smlouvy by musely krýt zhruba stejný rozsah zdravotních služeb jako veřejné zdravotní pojištění, což zatím není. O schválení materiálu informovala vláda na internetu.
Ještě před začátkem jednání ale Sobotka tvrdil, že kabinet o dokumentu jednat nebude. „Byl bych rád, kdyby ministerstvo zdravotnictví dopracovalo materiál tak, abychom ještě zvážili možnost zapojení cizinců do všeobecného zdravotního pojištění u nás. Myslím, že bychom je měli víc do něj integrovat,“ uvedl před jednáním vlády premiér. Ministři ale jeho výzvu zřejmě nevyslyšeli.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) nechce zahrnout cizince závislé nyní na komerčních pojistkách do systému veřejného zdravotního pojištění. O zahrnutí legálních migrantů s dlouhodobým pobytem do veřejného systému usiluje Konsorcium nevládních organizací. Kritizuje, že komerční pojistky pokryjí jen malou část péče. Nehradí třeba léčbu cukrovky či epilepsie. Podle ministra by ale rozšíření počtu osob znamenalo další náklady, což by systém mohlo rozkolísat.
Za léčení cizinců na základě předpisů EU vydaly loni zdravotní pojišťovny přes 591 milionů korun, ošetřeno bylo téměř 121.000 pacientů. O jakou částku by stouply náklady rozšířením veřejného pojištění i na cizince mimo země EU, se nedá podle ministra objektivně určit. Nečekaný dopad mohou mít změny v jejich chování, jako je nárůst zdravotní turistiky či vyšší nemocnost nově příchozích.
Němeček připravil pro jednání kabinetu přehled současného zajištění úhrady zdravotních služeb cizincům, kdy se některé skupiny dostávají do situace, že jsou nepojistitelné. Nová legislativa tomu musí podle něj zabránit.
Všichni cizinci zdržující se v ČR musejí mít sjednané krytí nákladů zdravotních služeb. Do českého systému veřejného pojištění mohou vstoupit, pokud tu mají trvalý pobyt, nebo tu jejich zaměstnavatel má trvalé sídlo či pobyt. Trvalý pobyt mají i azylanti po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu a cizinci mladší 18 let svěření do náhradní výchovy.