ČTK to řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
Brázdová podle obžaloby chybovala při ošetřování chlapečka, který zemřel v porodnici brzy po narození. Soudy ale dospěly k závěru, že Brázdová chybu neudělala.
Brázdová dnes ČTK řekla, že trestní stíhání považuje od začátku za nespravedlivé a cítí se nevinná. „Dítěti byla poskytnuta maximální péče a zemřelo na okolnosti, které nebyly dány naší péčí, ale pravděpodobně ještě před porodem,“ uvedla Brázdová.
Vesecká žádá, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí Městského soudu i Krajského soudu v Brně a vrátil případ k novému projednání. Hlavní výtkou v dovolání je to, že Brázdová včas nezařídila převoz dítěte na specializované pracoviště. „Nejvyšší soud o dovoláních většinou rozhoduje do tří měsíců,“ řekl Knötig. Drtivou většinu podnětů soud odmítá.
Brázdová je primářkou novorozeneckého oddělení brněnské Nemocnice Milosrdných bratří. Dítě se narodilo s vážnými zdravotními problémy 12. července 2005, zemřelo druhý den v noci. Chybou Brázdové bylo podle obžaloby to, že chlapečka ihned neposlala do Fakultní nemocnice Brno, kde se na potíže novorozenců specializují.
Fakultní nemocnice má status perinatologického centra s nejvyšším stupněm poskytované péče. Lékaři by tam podle obžaloby mohli provést některá vyšetření a monitorovat dítě způsobem, na který Nemocnice Milosrdných bratří není vybavená.
Primářka nařídila převoz až po 36 hodinách, brzy poté chlapeček zemřel. Znalecké posudky však její postup označily za správný a odpovídající lékařským pravidlům. Brázdová dnes uvedla, že chlapec dostal v Nemocnici Milosrdných bratří stejnou léčbu, jakou by měl na specializovaném pracovišti. „Léčba by tam byla shodná,“ řekla Brázdová.
Lékařka zdůraznila, že v Nemocnici Milosrdných bratří je velká porodnice s dobrým odborným zázemím, v níž bylo vloni bezmála 1900 porodů. Podle Brázdové z kapacitních důvodů není možné, aby se všechny komplikovanější případy vozily z normálních porodnic na specializované pracoviště.
Ve sporném případě se prý rozhodla ponechat chlapečka v Nemocnici Milosrdných bratří i kvůli tomu, aby zůstal v kontaktu s matkou. Navíc se zpočátku zdálo, že se stav dítěte podařilo stabilizovat. Postup prý průběžně konzultovala s perinatologickým centrem.
Státní zastupitelství nejprve chtělo Brázdovou potrestat za neposkytnutí pomoci. Pod vlivem znaleckých posudků žalobci uznali, že nešlo o úmyslný trestný čin, ale trvali na potrestání za neúmyslné ublížení na zdraví. Brázdové tak hrozily až dva roky vězení nebo zákaz činnosti. Lékařka připomněla, že ještě před začátkem soudního procesu policie několikrát její stíhání zastavila.