Přísné diety ale podle něho mohou dítěti ublížit, základem je naopak úprava jídelníčku, stravovacích návyků a zvýšení pohybové aktivity.
V Česku se počet dětí s nadváhou za 20 let ztrojnásobil. Mezi dětmi od dvou do pěti let má nadváhu 5,1 procenta hochů a 5,4 procenta děvčat. Od šesti do deseti let se s nadváhou či obezitou potýká 13 procent dětí, pět procent je obézních. Ve věku 11 až 15 let je obézních 14 procent chlapců a deset procent dívek.
„Nadváha není jen estetickým problémem. Děti mohou mít řadu zdravotních obtíží, jako nemoci srdce a cév, zažívací, ortopedické a kožní problémy,“ upozornila nutriční specialistka Monika Bartolomějová.
K nadváze u dětí přispívají genetika a nedostatek pohybu, ale i špatné stravovací návyky rodiny, přejídání, pití sladkých nápojů a trávení většiny volného času u počítačových her či sledováním televize.
Kvůli nadváze z přejídání bývají děti vyčleněny z kolektivu, snižuje jim to sebevědomí. Útěchou pak jim je zase jídlo. Dostávají se do začarovaného kruhu, z něhož vede cesta jen změnou životního stylu a rodinných návyků. „Zapojit se do změny musí celá rodina, dítě se učí nápodobou. Změna neznamená přísné diety, omezení energie či léky,“ připomněla odbornice.
Pro rostoucí dětský organismus je důležité, aby jídelníček byl pestrý a vyvážený. Při jednostranných dietách chybějí důležité živiny, vitamíny či minerální látky, hrozí také jo-jo efekt, únava, špatná nálada. Někdy je dobré poradit se s odborníkem, který může odhalit příčinu a změnit.
„Zapisujte si, co dítě jí, jakou má při jídle náladu, co a kdy pije, jak se hýbe, občas zkontrolujte obsah ledničky. Ptejte se, za co dítě utrácí kapesné. Poté situaci zkonzultujte s odborníkem, který doporučí další postup,“ shrnula Bartolomějová.