a Slovensko. Listu to řekl Sajf Islám Kaddáfí, syn libyjského vůdce, jenž vede nadaci.
Česká vláda ale existenci takové dohody odmítá: „O ničem nevíme a nikdy jsme o tom nevyjednávali,“ řekla včera mluvčí české diplomacie Zuzana Opletalová s tím, že ministerstvo teprve zjišťuje, odkud dané informace pocházejí. „Sestry ale samozřejmě mají naši morální podporu,“ dodala Opletalová.
Kaddáfího nadace se spolu s právníky zastupujícími rodiny více než čtyř set obětí dohodla na odškodném ve výši 400 milionů dolarů (asi devět miliard korun). „Rodiny přijaly kompenzaci ve výši milionu dolarů za každou oběť,“ řekl ředitel Kaddáfího nadace Saláh Abdulsálim. Dohoda má být dnes předložena libyjské nejvyšší soudní radě, která definitivně rozhodne o osudu vězněného lékaře a zdravotních sester. Nejvyšší soud jim ve středu potvrdil rozsudek smrti. Odškodnění by mohlo přimět Kaddáfího, aby se zasadil o zmírnění trestu.
„Odškodné bude financováno mezinárodními příspěvky ve formě odpisu dluhů. Země, kterých se to týká, jsou Bulharsko, Slovensko, Chorvatsko a Česká republika,“ uvedl Sajf Islám Kaddáfí. S Evropskou unií se ale prý dosud nadace nedohodla. Z uvedených zemí ale účast na dohodě ČTK nepřímo potvrdilo pouze Slovensko. Mluvčí vládní strany Směr-SD Katarína Kližanová prohlásila, že její země by mohla na odškodnění přispět, Libye však nejdříve musí splatit svůj dluh vůči Bratislavě.
O slovenské účasti na odškodnění jednal s libyjskými úřady při své únorové návštěvě premiér Robert Fico. Chorvatsko stejně jako Česko dohodu dementovalo.
Libyjský dluh vůči Česku činil před pěti lety podle ČTK 300 milionů dolarů, letošní zpráva ministerstva financí ale jeho výši označila za tajnou.
Zástupce rodin nakažených dětí Idrís Laghá včera upozornil na fakt, že počet obětí vzrostl na 460. Některé matky nemocných dětí se od nich nakazily -kromě Libyjců jde i o osm Palestinců, dva občany Egypta, Sýrie, Súdánu a jednoho Maročana. Šestapadesát dětí zemřelo.
Podle šéfa libyjské diplomacie Abdula Rahmána Šalgháma zaplatí kompenzace „některé evropské státy, charitativní organizace a libyjský stát“. Libye už spolu s Bulharskem založila v roce 2005 nadační fond, v němž se shromažďují peníze na odškodnění obětí. Šalghám odmítl uvést, jakou částku se podařilo vybrat, jde prý ale o „stovky milionů dolarů“.
Zastánci odsouzených zdravotníků doufají, že Nejvyšší soudní rada trest smrti zruší. Mohla by ho například změnit v doživotní vězení. Takový scénář by pak mohl vést k předání všech šesti zdravotníků do Bulharska (Sofie udělila občanství i palestinskému lékaři odsouzenému spolu se sestřičkami). Bulharsko a Libye mají přitom uzavřenou dohodu o vydávání odsouzených.
Podle právníka Emmanuela Altita, který měl možnost osm let vězněné zdravotníky navštěvovat, je jejich situace ve vězení stále horší. „Představte si, v jakém duševním rozpoložení se nacházejí po posledním verdiktu soudu. Jsou přesvědčeni, že pokud se nenajde rychle řešení, jsou ztraceni. Ideální by bylo, kdyby byli po změně svých trestů ze zdravotních důvodů převezeni do Evropy.“
Rozsudek nad šesticí zdravotníků odsoudila Evropská unie, která nad středečním verdiktem soudu vyjádřila rozhořčení. Libye, která se v posledních letech snaží zlepšit vztahy se Západem, se kvůli případu ocitla pod intenzivním tlakem. Experti na zdravotnictví přičítají onemocnění dětí špatným hygienickým podmínkám, které na konci devadesátých let v nemocnici v Benghází panovaly. V tomto duchu vyzněla i zpráva, kterou pro soud vypracovala mezinárodní komise vedená jedním z objevitelů viru HIV, Francouzem Lucem Montagnierem. Libyjský soud však nepřesvědčila.
Rozhodne vůdce
Libyjská Nejvyšší soudní rada je pod kontrolou vlády, která vykonává politiku Muammara Kaddáfího. Rozdělení soudní a výkonné moci tedy libyjský režim nezná. Kaddáfí v minulosti tvrdil, že za rozšířením viru HIV v zemi stojí americká CIA nebo izraelský Mossad.
Milan Rokos, Právo