Novinářům to řekla ředitelka Dana Jurásková. Na obě investice získá VFN příspěvek státu, na laboratorní pavilon miliardu v rámci strategických investic schválených vládou.
„Pro sedm nemocnic, z toho jsou tři v Praze, schválila vláda do roku 2020 investici deset miliard korun, z toho tři miliardy uhradí nemocnice, dvě miliardy se získají prodejem zbytného majetku nemocnic a stát by měl investovat pět miliard korun,“ řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) na společné tiskové konferenci s ředitelkou Juráskovou.
Ředitelka připomněla, že v minulých letech se opakovaně mluvilo o vystěhování VFN na okraj hlavního města, i proto nemocnice žádné velké investice od státu nedostávala a zásadní rekonstrukce se odkládala.
Němeček si dnes nemocnici prohlédl, a jak řekl, na vlastní oči viděl, že se tu poskytuje špičková medicína, pracují tu přední odborníci uznávaní ve světě, ale prostory tomu neodpovídají. „Stát nynější investicí napravuje velký dluh, kraje se o svá zařízení staraly lépe,“ poznamenal.
Ve VFN bude vystavěn pro urgentní příjem nový pavilon na spojnici dvou velkých pavilonů, v nichž jsou například kliniky intenzivní péče, pneumologie či radiodiagnostika. Ze sedmi pražských nemocnic přebírá od záchranky nejvíc pacientů, například 36 procent lidí se zástavou oběhu veze záchranka do VFN.
Přes urgentní příjem projdou všichni pacienti s výjimkou těch, u nichž se prokáže akutní infarkt, ti jsou odvezeni rovnou na katetrizační sál. Pacienti na urgentním příjmu podstoupí nutná vyšetření a stabilizaci stavu, pak buď budou předáni dál, nebo zůstanou 24 hodin na pozorování.
Nyní rozváží záchranná služba pacienty podle typu potíží rovnou na specializovaná pracoviště po celém areálu, což ošetření zdržuje. Soustředěním kapacit i odborníků do jednoho místa se péče zrychlí a zlepší. Zlevní se i tím, že nebude už tolik převozů v rámci areálu.
„Tato investice vyjde na necelých 300 milionů korun, z toho první část spočívá ve vybudování malého pavilonu pro urgentní příjem pro pacienty, kteří přijdou sami, i pro ty, které přiveze záchranka. Druhou částí bude vybudování radiodiagnostického zázemí, aby pacienty nebylo jako dosud nutné pro diagnostiku převážet,“ upřesnila ředitelka.
Zásadnější a větší investice je vybudování sdruženého laboratorního pavilonu s centralizací laboratorních a lékárenských provozů a energocentrem. V tuto chvíli jsou laboratoře na mnoha místech po celé Praze, ale také například na Zbraslavi, kde se zpracovává krev. V ne úplně dobrém technickém stavu je energetické zázemí.
„Chceme všechny tyto provozy dostat do jednoho místa. Pro pacienty to bude znamenat jediné - zrychlí se diagnostika, rozšíří možnosti zavedení nových metod, zlepší se zpracování krve, včetně podmínek pro dárce krve. Získáme nové možnosti a prostory pro výrobu léků, zejména individuálně připravovaných pro pacienty z celé ČR pro řadu komplikovaných onemocnění,“ shrnula ředitelka s tím, že nemocnice ušetří výrazně například i za převozy laboratorního materiálu.
Uskutečnění projektu přinese nemocnici provozní úsporu přes 60 milionů korun ročně. Návratnost investice je kolem 17 let. Pokud by se projekt neuskutečnil, musela by nemocnice vydat na generální rekonstrukci současných nevyhovujících objektů 730 milionů korun, uvedla ředitelka.
VFN patří k největším nemocnicím v Česku s ročním obratem přes sedm miliard korun. Ročně ošetří kolem 1,5 milionu ambulantních pacientů a 60.000 jich hospitalizuje. Poskytuje základní i vysoce specializovanou péči, ke špičkám se řadí centrum pro léčbu roztroušené sklerózy, komplexní onkologické a hematoonkologické centrum či gynekologie a porodnictví včetně neonatologie. VFN má jediná v Česku centrum pro poruchy příjmu potravy a celorepublikový záběr v léčbě vrozených metabolických poruch. Pracoviště jsou společná s 1. lékařskou fakultou UK, v klinickém výzkumu patří VFN rovněž ke špičce.