(SÚKL). Z 2600 lékáren a výdejen se k němu připojilo již 1446, a to i přes výzvu České lékařské komory, aby se zatím nepřipojovaly.
Stavovská organizace napadla rozsah údajů, které SÚKL od lékáren chce. Úřad pro ochranu osobních údajů provádí v SÚKL kontrolu. Grémium majitelů lékáren naopak vyzvalo své členy, aby se k úložišti připojili.
„My jsme vydali už dávno našim členům doporučení, aby se připojovali. Vidíme v tom krok k rozvoji podnikání,“ řekl ČTK Marek Hampel z Grémia majitelů lékáren. Lékaři podle něj zřejmě mají strach, že bude možné pohledem do centrálního úložiště zkontrolovat, jaké léky píší. A zda například nepíší výrazně dražší léky než jejich kolegové.
Lékařská sdružení takové vysvětlení odmítají. Také Pavel Vítek z Grémia je přesvědčen, že lékaři, kteří to myslí s pacienty dobře, tyto obavy nemají. Zatím ale nemají ordinace potřebný software.
„My propagujeme centrální úložiště, aby se zamezilo směřování pacientů. Aby tedy lékař neposílal s receptem pacienta do konkrétní lékárny, se kterou spolupracuje,“ vysvětlil Hampel. Ze 428 lékáren, které jsou v grémiu, je podle něj připojena už valná většina.
Projekt centrálního úložiště se podle něj osvědčil například v Izraeli. Zdravotní pojišťovny tam chtěly řešit to, že se v zemi psalo příliš mnoho drahých léků. Úniky šly prý do miliard dolarů. Po vzniku centrálního úložiště si pojišťovny vyměňují informace a dosáhly výrazných úspor za léky. Za 14 let fungování nezaznamenaly únik citlivých informací.
„V Izraeli napojení lékařům nařídili, v Česku je povinné pro lékárny, ale pro lékaře dobrovolné,“ vysvětlil Hampel, proč se v Izraeli projekt tak rychle rozvinul.
Výhodou elektronického receptu pro pacienta je to, že lékař ve svém softwaru vystaví recept, vytvoří kód, s nímž jde pacient do lékárny. Lékárník podle kódu najde v centrálním úložišti, jaký lék má vydat.
ČTK