Více se dozvíme ve Sbírce zákonů č. 505/2006, § 37. Pro řadu zaměstnanců v sociální sféře je zde nově vyžadován kvalifikační kurz v rozsahu 150 hodin. Ten je rozdělen na část obecnou a zvláštní, doporučený počet posluchačů ve skupině je 25.
Celoživotní vzdělávání je ovšem již povinností u řady profesí, kde si pracovníci musí obnovovat, upevňovat a doplňovat svoji kvalifikaci. Dvouletému vzdělávacímu projektu SZŠ s partnery, tj. 1. LF UK, NRZP ČR a občanským sdružením Hestia, který je přímo určen pro vzdělávání sociálních pracovníků, je proto věnována pozornost vedením sociálních zařízení v hlavním městě Praze. Celodenní konference na téma „Zákon o sociálních službách a první zkušenosti s ním v praxi,“ pořádaná rovněž v rámci uvedeného projektu, vyvolá jistě velký zájem. Uskuteční se dne 14. června 2007 od 9. 30 hodin v TOP HOTELu Praha (Blažíčkova, Praha 4). Sejít by se tu měli všichni ti, kteří se touto problematikou zabývají ve vedoucích pozicích, a jejich přímí zástupci. Je třeba si říci, co funguje a je pro praxi užitečné a co naopak selhává.
Ve vzdělávacím modulu SZŠ Ruská, 1. LF UK a Národní rady zdravotně postižených ČR se školí pracovníci v přímé obslužné péči a v malých skupinkách navazují dialog s lektory. Tak se například sejdou pracovníci z Dětského centra Paprsek (má dnes již čtyři pobočky), z Domova Dana, Centra sociální péče Sámova, Života 90 atd. Každé zařízení má svá specifika, ale každodenní skutečností je velké množství fyzicky namáhavé práce, která provází zejména péči o imobilní klienty.
Jakýkoli přesun z vozíku na lůžko či v rámci hygienické péče se dělá silou paží. Bohužel, zatím je to pravidlo! Početnou skupinu adeptů celoživotního vzdělávání tvoří pečovatelky „tety“ z Klokánků, které zastřešuje občanské sdružení Fond ohrožených dětí. Každá z těchto žen, různého věku i vzdělání, se stará o čtyři děti od těch nejmenších až do 18 let věku. Jejich zájem se soustřeďuje především na témata komunikace, základy psychologie, asertivita, agrese dítěte, konfliktní situace a jejich řešení, pohoda a především „mluvit se má a mluvit se má o všem.“ Děti z různého prostředí soustředěné na nejnutnější dobu do péče Klokánků nejsou snadným výchovným úkolem. Vymýšlejí si a svá přání prolínají do reality, role fantazie je u těchto, často životem hodně poznamenaných dětí, mocná. Nemají srovnání, co je běžné a normální, pohybovaly se v původní nefunkční rodině, kde se jim mohlo i líbit. Chtějí mít hlavně mámu a tátu. Mnohdy se chovají agresivně, mají záchvaty prudkého vzteku, který střídá beznaděj. Jsou na „lodi jménem Klokánek“, kam za nimi připlouvají někdy rodiče nebo jiní příbuzní. Ale vždy je třeba vytvořit pro ně pocit bezpečí a mít „kapitána“ s autoritou a laskavostí. Jen zlomek z těchto dětí se vrací do vlastní rodiny, většinou odcházejí do pěstounské nebo adoptivní péče. Klokánky jsou lidské řešení na přechodnou dobu, mužský prvek v nich většinou chybí, i když někde působí vedle „tet“ i „strýcové“.
Téma „komunikace s dětmi“ musíme na žádost posluchačů z řad pracovníků Klokánků rozvádět do podrobností,“ říká lektorka kurzů Mgr. Eva Marková, zástupkyně přednostky Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK. „Daří se nám vytvořit atmosféru, což se nikdy neprojevilo u posluchačů z domovů seniorů, pečovatelské služby a sociální péče o klienty s mentálním postižením. Jako slabé stránky komunikace jsme definovali nezvládnutí emocí, paličatost a impulzivnost. Je třeba dokázat říci i negativní stránky, umět se zapojit do kolektivu neznámých lidí. Na technice obrazu rybníka, stromu a lidské postavy si posluchačky uvědomily problémy v přenosu informací v komunikaci.“ Největší zájem absolventů kurzů se soustřeďuje na poznání základů první pomoci a psychohygienu, často se hovoří o zátěži a stresu, které bývají zdroji únavy a konfliktů, roli sehrávají i citové vazby pečovatel – klient.
Stres přitom nelze hodnotit pouze negativně. Optimální hladina stresu udržuje tělo aktivní, schopné řešit problémy. Ovšem jeho nadmíra, vyvolaná přílišným zatížením, vyčerpává a podlamuje fyzické i psychické síly. Svou roli tu hraje nedostatek spánku, náhlá úmrtí klientů, strach z nezaměstnanosti i šikana.
Frekventovaným tématem je rovněž zatížení rodičů postiženého dítěte. Zaměstnaní rodiče jsou na tom po všech stránkách psychicky lépe. Dítě dochází do denního stacionáře, kde je v péči specialistů a v potřebném dětském kolektivu. Matka se nezaobírá pouze dítětem, ale má i jiné zájmy a možnosti seberealizace. Izolovaná matka popírá realitu, nehledá řešení ve změně, žije v bezvýchodném kruhu. Vzdělávací projekt SZŠ s partnery naváže v září kvalifikačními kurzy se 150 hodinovou časovou dotací s akreditací MPSV. A tak již nyní mohou přihlašovat vedoucí pracovníci sociálních zařízení své zaměstnance k proškolení na e-mailu vanurovae@volny.cz nebo vanurova@szs-ruska.cz.
Možnost se týká jen Prahy, projekt je z 50 % financován Evropským sociálním fondem, dále státním rozpočtem ČR a z rozpočtu hl. m. Prahy. Pražští i mimopražští zájemci se dále mohou hlásit do kurzu pro všeobecného sanitáře (tříměsíční), na který škola získala příslušnou akreditaci MZ ČR. Bližší info opět na uvedených e-mailových adresách.
O autorovi: Mgr. Eva Vaňurová, Manažerka projektu SZŠ Ruská (vanurova@szs-ruska.cz)