Pomáhá nám stanovit histologicky anamnézu, kde neuspěla standardní diagnostická technika, a slouží především k posouzení operability bronchogenního karcinomu plic. Uvedené onemocnění je nejčastější indikací k tomuto výkonu. Zákrok se provádí na straně, kde je přítomna plicní patologie. Operační výkon je prováděn v celkové anestezii a endotracheální intubaci. Velice důležitá je poloha nemocného na operačním stole. Operovanému jsou podložena záda pod lopatkami válcovitým polštářem, aby se dosáhlo mírné extenze krku. Záklon nesmí být moc velký, kvůli riziku komprese vertebrálních cév, protože hyperextenze zmenšuje prostor mezi sternem a tracheou. Velice důležité je předoperační CT vyšetření. To informuje operatéra o možných anatomických anomáliích, aneuryzmatech velkých tepen, která by byla kontraindikací k tomuto výkonu. Řez je veden asi 4 cm dlouhou horizontální incizí asi 1 cm nad sternálními okraji klíčků. Tupou preparací se otevře pretracheální prostor a umožní zavedení videomediastinoskopu. V jeho kanále je zabudována videokamera a mediastinoskop je opatřen zdrojem světla. Videomediastinoskop je nutné zavést velice šetrně, aby nedošlo k poranění cév. Následuje preparace jednotlivých skupin lymfatických uzlin. K tomu slouží nástroj umožňující tupou preparaci se současným odsáváním a monopolární koagulací drobných zdrojů krvácení. Před vlastní biopsií je vhodná punkce uzliny a následná aspirace (nejedná-li se o cévu). Vlastní biopsie se provádí bioptickými kleštěmi, které mají ostré čelisti a dovolují ostrou excizi. Drobné krvácení lze stavět koagulací, kompresí tamponem nebo titanovým klipem.
Jestliže se jedná o rozsáhlejší krvácení, které není časté, je nutné provedení sternotomie a ošetření zdroje krvácení. Na naší klinice používáme videomediastinoskop firmy Wolf, který má rozvíratelné lžíce endoskopu. To umožňuje přehled širšího operačního pole a případné použití dalších chirurgických nástrojů, jako jsou klipovače, endoskopický disektor, nůžky nebo harmonický skalpel. Operatér, asistent a instrumentářka sledují průběh celé operace na monitoru endoskopické jednotky. Pooperační průběh bývá většinou nekomplikovaný a pacienti snášejí tento výkon poměrně dobře. Většina subjektivních potíží bývá spojena s pocitem řezání v krku. Stravu přijímají pacienti první pooperační den, kdy je také lze, bez komplikací, propustit do domácího ošetření. Kontraindikací k výkonu jsou pouze anatomické anomálie v oblasti velkých cév, aneuryzmata aorty, rozsáhlé strumy, deformity hrudní a krční páteře znemožňující zavedení videomediastinoskopu.
SOUHRN
Videomediastinoskopie jako invazivní metoda v diagnostice uzlin mediastina je metoda pomáhající stanovit histologicky anamnézu tam, kde neuspěla standardní diagnostická technika. Slouží především k posouzení operability bronchogenního karcinomu plic. Autorka připomíná důležitost správné polohy vyšetřovaného pacienta na operačním stole tak, aby nevznikla komprese vertebrálních cév, a také postup při zavádění přístroje a svoje zkušenosti s přístrojem firmy Wolf.
SUMMARY
Videomediastinoscopy is an invasive method used in diagnostic of lymph nodes located in mediastinum which helps to define histology of a cancer where stand techniques have failed. This method is especially useful in assessing operability of a bronchogenic lung cancer. The author stresses the proper position on the patient during the procedure so that the vertebral vessels are not compressed, describes insertion of the scope and her experience with an instrument of a firm Wolf.
O autorovi: Renata Škrabalová, Operační sály, Chirurgická klinika, FN u sv. Anny, Brno (renata.skrabalova@fnusa.cz)