Vitamín A je zodpovědný za zdravý zrak i funkční imunitní systém. Nachází se hlavně v játrech či mrkvi

Co je vitamin A?

Vitamíny představují organické sloučeniny, které organismus potřebuje pro správný vývoj, růst a fungování. Jedním z nich je i vitamín A, který je rozpustný v tucích a vyskytuje se přirozeně v mnoha potravinách. V těle se vytváří z karotenů transportovaných do jater. Jeho vstřebávání je přitom závislé na sekreci žluče, přičemž k mobilizaci uložených zásob je zapotřebí zinek.

V lidské stravě se pak nacházejí dvě formy vitamínu A, a to předem vytvořený, kam patří retinol a retinylestery, a takzvané karotenoidy provitamínu A, jako je alfa-karoten a beta-karoten, které se později přeměňují na zmíněný retinol. První uvedenou formu najdete v živočišných produktech a vitamínových doplňcích, zatímco druhá varianta se nachází v některých rostlinných potravinách. [1, 2, 3, 4, 5]

Jaké má vitamín A účinky?

Vitamin A je pro organismus důležitý, neboť je zapojen do velkého množství enzymatických procesů v těle. Stimuluje produkci a aktivitu bílých krvinek a navíc pomáhá udržovat zdravé epitelové buňky. Kromě toho funguje také jako prekurzor zrakového pigmentu rodopsinu a působí na správný vývoj placenty, tvorbu slizničního hlenu a na spermatogenezi.

Mezi lidmi je vitamín A nejznámější zřejmě pro svůj pozitivní účinek na zrak. Jak bylo zmíněno, tato sloučenina je jednou ze složek rodopsinu, což je pigment nacházející se v sítnici oka. Rodopsin je přitom extrémně citlivý na světlo a vitamín A je v něm potřebný právě k přeměně světla dopadajícího na lidské oko na elektrický signál vysílaný do mozku.

Vedle účinků na zrak člověka pomáhá vitamín A také udržovat přirozenou obranyschopnost organismu. Vzhledem k tomu, že se podílí na produkci a správné funkci bílých krvinek, které pomáhají odstranit bakterie a jiné patogeny z krevního řečiště, má významný dopad na imunitní systém jedince. Budete-li tak denně přijímat doporučenou dávku vitamínu A, snížíte tím riziko rozvoje některých nemocí nebo urychlíte jejich léčbu.

Někdy se můžete také setkat s tvrzením, že vitamín A reguluje vznik akné. Jeho vliv na rozvoj nebo případnou léčbu tohoto zánětlivého kožního onemocnění však není zatím moc vysvětlen. Některé zdroje uvádí, že důvodem pro výskyt akné může být právě nedostatek tohoto vitamínu, který způsobuje nadměrnou produkci keratinu ve vlasových folikulech.

Příjem doporučené denní dávky vitamínu A je dále nezbytný pro správný růst a vývoj kostí. Osoby s nižší hladinou vitamínu A v krvi bývají vystaveny vyššímu riziku zlomenin. Stejně tak ale bylo zjištěno, že jsou zlomeninami ohroženi také lidé, kteří naopak konzumují vitamínu A příliš mnoho. Pro zjištění přesných souvislostí mezi množstvím vitamínu A v organismu a náchylností ke zlomeninám je tak zapotřebí provést ještě další vědecké výzkumy.

V neposlední řadě je vitamín A důležitý pro udržení zdravého reprodukčního systému, a to jak u žen, tak i u mužů. Zároveň také zajišťuje normální růst a vývoj embrya během těhotenství. Tato sloučenina má významný vliv na vývoj mnoha orgánů a struktur plodu, jako je například kostra, nervový systém, ledviny, oči, srdce, plíce nebo slinivka břišní.

Některé zdroje navíc uvádějí, že by tato sloučenina mohla hrát roli při prevenci rakoviny. Několik studií však zaznamenalo odlišný účinek vitamínu A pocházejícího z živočišných produktů a vitamínu A získaného z rostlinných potravin na rozvoj daného onemocnění. V současné době tedy zatím stále není vztah mezi hladinami vitaminu A v těle člověka a rizikem vzniku rakoviny zcela objasněn. [6, 7, 8, 9, 10, 11]

Doporučená denní dávka vitamínu A

Vzhledem k tomu, že existují dvě formy vitamínu A, byly zavedeny takzvané ekvivalenty retinolu (RAE), díky kterým je možné mezi sebou porovnat potraviny, v nichž se vyskytují tyto odlišné varianty. Platí tak, že 1 mg RAE představuje 1 mg retinolu nebo 6 mg beta-karotenu. Níže je uvedeno doporučené denní množství daného vitamínu v závislosti na pohlaví a věku jedince:

• kojenci do 6 měsíců věku – 400 mcg RAE,
• kojenci ve věku od 7 do 12 měsíců – 500 mcg RAE,
• děti ve věku od 1 do 3 let – 300 mcg RAE,
• děti ve věku od 4 do 8 let – 400 mcg RAE,
• děti ve věku od 9 do 13 let – 600 mcg RAE,
• dospívající muži ve věku od 14 do 18 let – 900 mcg RAE,
• dospívající ženy ve věku od 14 do 18 let – 700 mcg RAE,
• dospělí muži – 900 mcg RAE,
• dospělé ženy – 700 mcg RAE,
• těhotné dospívající ženy – 750 mcg RAE,
• těhotné dospělé ženy – 770 mcg RAE,
• kojící dospívající ženy – 1200 mcg RAE,
• kojící dospělé ženy – 1300 mcg RAE.

Jak je vidět, doporučená denní dávka se zvyšuje s přibývajícím věkem. Dospívající a dospělí muži by přitom měli přijímat o něco více vitamínu A denně něž dospívající a dospělé ženy. Výjimku však tvoří těhotné ženy, které mají zvýšenou potřebu příjmu tohoto vitamínu od čtvrtého měsíce těhotenství, a stejně tak kojící ženy, u nichž je doporučené denní množství vitamínu A ještě o něco vyšší. [12, 13, 14, 15]

Nedostatek vitamínu A

V Evropě není vzhledem ke stravovacím návykům nedostatek vitamínu A u lidí příliš častý. Vyskytuje se zde spíše u osob, které trpí nějakou poruchou, jež je zodpovědná za špatné vstřebávání tuků, jako je například celiakie nebo porucha funkce pankreatu. Z celosvětového hlediska se však jedná o závažný stav, který je především v rozvojových zemích často příčinou úmrtí dětí na běžné infekce.

Dlouhodobý nízký příjem vitamínu A může vést k celé řadě zdravotních problémů. Jedním z nich je rozvoj šerosleposti nebo dokonce vznik nevratných změn na rohovce oka. Stejně tak dochází u daného jedince k poruchám imunity a mohou se objevit i změny epitelu různých orgánů. Pacienti trpící nedostatkem vitamínu A tak někdy mají suchou šupinatou kůži, folikulární hyperkeratózu, metaplazii hltanu, dýchacích cest či močových cest a tak dále. [16, 17, 18, 19, 20]

Předávkování vitamínem A

Co se týká nadměrného příjmu vitamínu A (tzv. hypervitaminóza), tak i tento stav může vyvolat určité zdravotní komplikace. Dochází k němu ovšem pouze v případě preformované podoby tohoto vitamínu. S akutní hypervitaminózou jsou pak spojeny velmi nepříjemné příznaky, mezi které se řadí například zvracení, spavost nebo obrny hlavových nervů. V případě chronické hypervitaminózy se dostavují následující symptomy:

• nechuť k jídlu,
• nevolnost a zvracení,
• průjem,
• hubnutí,
• alopecie,
• křehnutí kostí,
• hepatomegalie a jiné poruchy jater,
• bolest hlavy,
• únava.

Za horní hranici bezpečného dlouhodobého denního příjmu u dospělých osob jsou považovány 3 mg vitamínu A. K chronické hypervitaminóze přitom dochází za předpokladu, že pacient mnoho let přijímá daný vitamín v množství, které desetinásobně převyšuje doporučenou denní dávku. Akutní hypervitaminóza u dospělých osob pak nastává při dávce 100krát vyšší než je doporučený denní příjem (u dětí se jedná o dvacetinásobek stanovené dávky). [21, 22, 23, 24, 25]

Jaké má vitamín A zdroje?

Pokud jde o to, v čem je vitamín A přítomen, respektive které potraviny jej obsahují, pak se jedná jak o živočišné, tak i o rostlinné produkty. Jak bylo už na začátku článku zmíněno, v živočišných výrobcích se nachází předem vytvořený retinol, kdežto v rostlinné potravě jsou obsaženy karotenoidy provitamínu A, jež se na retinol přeměňují až v organismu.

Nejbohatší zdroj této mikroživiny představují játra. Menší množství se pak nachází také například ve vaječném žloutku, v mase, v živočišných tucích nebo v mléčných výrobcích. Co se týká rostlinné potravy, tak významným zdrojem vitamínu A je zelená, červená a oranžová zelenina a ovoce. Konkrétně se jedná například o následující potraviny rostlinného charakteru:

• mrkev,
• dýně,
• sladké brambory,
• brokolice,
• špenát,
• meruňky a broskve,
• mango a grapefruit.
• meloun. [26, 27, 28, 29, 30, 31]

Vitamín A v těhotenství

Vitamín A je také velice důležitou složkou potravy pro těhotné ženy, jelikož je nezbytně nutný pro morfologický a funkční vývoj dítěte. Jeho přítomnost má významný vliv na integritu oka a vývoj dalších orgánů a kostry plodu. Z toho důvodu mají těhotné a kojící ženy celkově vyšší potřebu příjmu vitamínu A než ostatní lidé.

Nedostatek tohoto vitamínu je hlavní příčinou slepoty a oslabeného imunitního systému u narozených dětí. Stejně tak je ale špatný i nadměrný příjem vitamínu A v těhotenství, neboť může způsobit některé vrozené vady u dítěte, jako jsou například různé abnormality očí, srdce, plic nebo lebky. Prenatální suplementace vitamínem A se proto většinou nedoporučuje. [32, 33, 34, 35]

Zdroje: wikiskripta.eu, hsph.harvard.edu, nzip.cz, ods.od.nih.gov, internimedicina.cz, healthline.com, mayoclinic.org, mountsinai.org, health.clevelandclinic.org, healthdirect.gov.au, medicalnewstoday.com, ncbi.nlm.nih.gov, who.int, birthdefectsresearch.org