Ačkoli výsledky studie jsou povzbudivé, vědci upozorňují, že experimentu se zúčastnilo jen deset lidí. K docílení větší věrohodnosti bude proto zapotřebí ho opakovat ve větším rozsahu, informoval zpravodajský web BBC.
Že znečištění má na lidský organismus špatný dopad, je známo. Jak přesně prachové částice ve vzduchu lidem škodí, ale vědci podle BBC zatím podrobně neprozkoumali. Více než 90 procent světové populace přitom podle Světové zdravotnické organizace žije v oblastech, kde znečištění vzduchu překračuje bezpečnou normu.
Jedna z prachových částic, která je vnímána jako nejrizikovější, má průměr asi 2,5 mikrometru a nazývá se PM2,5. Vzniká například pálením dřeva či v dieselových motorech, je asi třicetkrát užší než lidský vlas a může způsobit srdeční či dýchací problémy.
Vědci se domnívají, že PM2,5 v buňkách vyvolává takzvané epigenetické změny, které mohou škodit zdraví. Geny v lidském DNA jsou jakýmisi instrukcemi k životu, ovšem epigenetika, označovaná za podobor genetiky, určuje, jak tyto instrukce budou použity. Lze to přirovnat ke vztahu hudebního přehrávače a ovladače zvuku - hudební tóny (geny) uslyšíte až poté, co zvýšíte hlasitost zvuku (epigenetické změny).
Experiment naznačuje, že znečištěný vzduch na epigenetické úrovni ovlivňuje geny odpovědné za imunitní systém. Jinými slovy prachové částice mohou určité geny „vypínat“ a snížit tak lidskou obranyschopnost.
Mezinárodní tým vědců chtěl zjistit, zda vysoká koncentrace částic PM2,5 bude mít méně negativní dopad, pokud testovací subjekty budou užívat vitamin B. Deset dobrovolníků bylo zprvu vystaveno čistému vzduchu a užívalo placebo tablety; stejní dobrovolníci pak čtyři týdny brali tablety s vysokou koncentrací vitaminu B a byli vystaveni vzduchu s vysokou koncentrací poletujících částic PM2,5. Vědci zjistili, že vitamin snížil některé škodlivé účinky částic až o 78 procent.