Nejmírnější návrh počítá se zvýšením dávek od sedmého měsíce stonání ze 60 na 66 procent denního základu příjmu, nejvýraznější naopak s vyplácením 78 procent základu příjmu už od druhého měsíce marodění. Vyplývá to z analýzy, kterou pro vládu vypracovalo ministerstvo práce.
Zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné zmínil před nedávnem jako jeden z deseti hlavních úkolů vlády do voleb premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dnes o tomto kroku mluvil jako o jedné z priorit jeho strany do konce vládního období. Na úpravě nemocenských dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice, chtěli propočty dopadů. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Resort financí po koaliční radě doplnil další dva.
„Varianty se liší významně jak do počtu případů pracovních neschopností, u kterých dojde ke zvýšení příjmů domácností - 76.000 až 460.000 osob, tak i rozpočtovými dopady - 0,3 až 4,3 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo v podkladech pro vládu.
V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenská vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Maximální denní nemocenská dosahuje letos 933 korun. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27.000 korun, dostává 480 korun.
První varianta počítá s tím, že by od 15. do 30. dne nemoci člověk dostával jako nyní 60 procent základu. Další měsíc by měl 66 procent a od třetího měsíce pak 72 procent základu. Stálo by to 2,4 miliardy korun navíc. Podle druhé varianty by se nemocenská zvedla od třetího měsíce na 78 procent základu. Výdaje na přidání by činily 2,9 miliardy.
Podle odborářů by měly dávky na 78 procent základu stoupnout už po měsíci stonání. Náklady představují 4,3 miliardy korun. Kompromisní model představuje zvýšení ve druhém měsíci na 66 procent a od třetího měsíce pak na 76 procent, a to za celkem 3,1 miliardy Kč. Podle návrhů ministerstva financí by se mělo přidat až od čtvrtého či dokonce od sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun.
Pokud by se dávka zvedla ze 60 na 66 procent, pracovník s 27.000 korun měsíčně by místo 430 Kč dostával 527 korun denně. Při růstu na 72 procent by to bylo 575 korun. U 78 procent by to pak vyšlo na 623 Kč. Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.
K jednotlivým návrhům mohou mít nyní resorty a další instituce připomínky. Poté dostane materiál kabinet. Pokud by jednu z možností vybral, promítla by se jako pozměňovací návrh do novely o nemocenské, která už je ve Sněmovně. Změnu by se tak podařilo prosadit do voleb.