Výbor Česko kritizuje dál za diskriminaci Romů, posílání romských dětí do zvláštních škol, výkrmnu vepřů nedaleko památníku romského holokaustu v Letech u Písku či za užívání síťových lůžek v léčebnách.
„Zákon předpokládá komplexní odškodnění obětí protiprávních sterilizací a uspokojení jejich nároků ze strany státu. Oběti tedy již nebudou muset vznášet u soudu občanskoprávní žaloby proti zdravotnickým zařízením, kde došlo k provedení protiprávních sterilizací,“ píše v odpovědi vláda. Dodává, že není odpovědná za to, pokud se poškozené osoby na soudce neobrátily. Přesto ale prý chce z dobré vůle zákon připravit.
S podezřením na nucené sterilizace žen v Česku, a to především romských, přišlo v roce 2004 Evropské středisko pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl vyplatit odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se tehdejší kabinet za protiprávní sterilizace omluvil. Lidskoprávní vládní rada dala první podnět k odškodnění v roce 2007. Další návrh pak poslala počátkem roku 2012 kabinetu Petra Nečase (ODS). Ten ho do svého pádu neprojednal.
Podle odhadů vládního výboru proti mučení by nárok na odškodné mohla mít až tisícovka žen. Minimálně by ho mohlo dostat 59 žen. Tolik případů totiž už dřív dostalo od ombudsmana Nejvyšší státní zastupitelství, kvůli nedostatku důkazů je ale odložilo.
Na základě několik let starého návrhu měly poškozené získat 300.000 až 400.000 korun podle újmy na zdraví či míry porušení tehdejších předpisů. Na odškodnění měly mít nárok ženy, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci od ledna 1972 do května 1991. Zákrok se podle tehdejších regulí prováděl „v zájmu zdravé populace“ a úřady k němu motivovaly dávkou až 10.000 korun. Peníze by mohly dostat i ženy, které lékaři protiprávně sterilizovali po roce 1991, kvůli uplynutí tříleté promlčecí lhůty ale poškozené už nemohou vymáhat náhradu u soudu.
Výbor OSN také doporučil, aby český stát znásobil své úsilí a třeba odstranil velkovýkrmnu vepřů v Letech u Písku z míst, kde stával za protektorátu tábor pro Romy. Vláda odpovídá, že chce ve spolupráci s vládní radou pro záležitosti romské menšiny „hledat kroky k řešení situace a možnosti ukončení provozu velkovýkrmny prasat“.
Podle UNCHR Romové v Česku čelí diskriminaci, mají vysokou nezaměstnanost, špatný přístup k bydlení, děti končívají ve speciálních školách. Také tyto problémy by měl podle členů výboru stát řešit. Vláda podotýká, že připravuje novou strategii romské integrace do roku 2020.
Výbor kritizoval i nízké zastoupení žen ve vedoucích funkcích a v politice. Vyzval strany a stát, aby podnikly kroky k zajištění vyššího podílu žen na rozhodování.