Zákonná opatření může horní komora na návrh vlády přijímat v době rozpuštění Poslanecké sněmovny ve věcech, které nesnesou odkladu.
„Pokud jde o zdravotnictví, tak tam si myslím, že ta naléhavost je dána jednoznačně a zejména tím, že s velkou pravděpodobností, pokud bychom to nechali až na novou Sněmovnu, ona nebude moci, byť ve zrychleném legislativním řízení, zvládnout změnu tak, aby byla platná už od ledna a aby už od ledna systém veřejného zdravotního pojištění mohl být posílen o navýšené výdaje,“ uvedl Rusnok k důvodům, proč vláda takové opatření předkládá.
Ministerský předseda také vyjádřil přesvědčení, že zákonné opatření v Senátu bez problému projde. Na první schůzi jej pak musí schválit i Sněmovna.
Vláda o navýšení plateb za státní pojištěnce jednala opakovaně. Rozpočet podle ministra financí v demisi Jana Fischera původně počítal na tyto účely s částkou 3,7 miliardy korun. Ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát ale prosazoval variantu, kdy by se platby například za nezaměstnané, děti nebo důchodce zvedly o 7,2 miliardy korun. Výsledkem byl nakonec kompromis ve výši 4,7 miliardy korun.
Systém zdravotního pojištění spotřebuje ročně celkem 290 miliard korun.