Podle odborářů změny naopak tyto služby poškodí. Premiér David Cameron od opozice sklidil kritiku za „aroganci“, s níž záměr prosazuje navzdory varování odborů i expertů.
Jádrem změn je zrušení 152 správ primární péče a deseti strategických zdravotnických orgánů, které zdravotnictví nyní řídí. Počítá se s tím, že budou nahrazeny konsorcii tvořenými praktickými lékaři. Konsorcia mají dostávat od státu peníze a za ty jménem pacientů nakupovat služby.
Plánuje se, že nové jednotky převezmou zodpovědnost od manažerů správ základní péče od roku 2013. Reforma se dotkne pouze Anglie. Skotsko, Wales a Severní Irsko mají rozdílné zdravotnické systémy.
Ministr zdravotnictví Andrew Lansley poznamenal, že reforma není volba, ale nevyhnutelnost. „Legislativa přinese změny, které budou ve výsledku lepší pro pacienty a ušetří národní zdravotní službě každoročně 1,7 miliardy liber - peníze, které můžou být znovu investovány do služeb pro pacienty,“ přesvědčoval ministr poslance.
Kritici se obávají především toho, že obvodní lékaři budou při nákupu služeb pod velkým tlakem trhu. „V novém systému existuje nebezpečí, že zakázku dostane levnější poskytovatel na úkor kvality,“ uvedl podle BBC Laurence Mynors- Wallis z Královského kolegia psychiatrů.
„Tento návrh je jako Titanic a hrozí, že zcela potopí národní zdravotní službu. Jedinými přeživšími budou soukromé zdravotnické společnosti, které krouží jako žraloci a čekají na to, až budou moci udeřit,“ prohlásil dokonce odborový předák Karen Jennings.
Oponenti záměru se tážou, zda všeobecní lékaři vůbec mají dovednosti a zkušenosti z hospodaření s tak velkými finačními příděly. Měli by totiž získat kontrolu nad 80 procenty rozpočtu odvětví.
Kritici také připomněli, že před loňskými volbami obě strany vládní koalice slíbily, že nebudou zavádět ve zdravotnictví velké reformy. Ministr zdravotnictví ovšem podotkl, že změny nejsou zdaleka tak radikální, jak jejich odpůrci prohlašují, a částečně navazují na kroky labouristů.